Do sedmdesáti minut se autorovi, který má na kontě i portrét Ivana Martina Jirouse, vešlo vše podstatné. Seznámení s Hrabalovými rodiči i nevlastním otcem, pohled do jeho dětství a mládí, vzpomínky přátel, sousedů, archivářů z Polabského muzea a různých umělců.

Film připomíná nymburské i libeňské kulisy, v nichž Hrabal vyrůstal a kde se formoval jeho pohled na svět i literární talent.

Průvodní slovo má Oldřich Kaisera, jehož hlas slyšíme i v knižních citacích, v hudbě zaznívá i známý motiv z Postřižin. Archivní záběry střídá režisér s hranými dotáčkami připomínajícími scény z filmové adaptace Ostře sledovaných vlaků, trochu doslovné jsou pasáže s chlapcem v červeném kabátku a slamáčku, vycházející z Hrabalových vzpomínek. Nechybí názory známých umělců, s nimiž se spisovatel potkával a pracoval (Egon Bondy, Jiří Menzel, Václav Neckář, Joska Skalník, Jan Němec), z archívního záznamu uslyšíme i Vladimíra Boudníka, jehož křehkou duši i osobitou tvorbu Hrabal tak usilovně chránil.

Morgensternův popisný dokument není nijak invenční, je ale cenným příspěvkem ke spisovatelově letošní stovce. Už proto, že na něj přispěli jeho libeňští rodáci a přátelé.

Zdroj: Youtube