Na začátku seriálu Policie Hvar byl ušlechtilý nápad osvěžit spolupráci českých a slovenských tvůrců, kterou propojí oblíbená letní destinace národů obou zemí: Chorvatsko.

Trefa do lokality byla dobrá, se způsobem vyprávění jsou ale tvůrci trochu na štíru. Už samotná expozice hlavních postav působí rozpaky – je to parodie, crazy, nebo ulítlá detektivka? Hlavní duo se poprvé potká na palubě lodi. Michal Ivanu nechtěně praští snubákem odhazovaným v dál, čímž si vyslouží její antipatie, poté svedou bitku o stejnou kajutu, načež na sebe v sexuální touze skočí. Vše končí na policejní stanici, kam se oba přicházejí hlásit do služby…

Zdroj: Youtube

Ani ryba, ani rak

Diskutabilní je už samotný nápad spojit komedii s kriminálkou. Nemuselo to nutně být špatně, ve francouzských krimi také padají vtipy a ironické hlášky, nicméně příběh je i tak odvyprávěn s patřičným napětím. To se ovšem o Policii Hvar, kde leccos vázne, říct nedá.

Metoda Markovič: Hojer vypráví příběh o dopadení a usvědčení jednoho z nejděsivějších sériových vrahů normalizačního Československa:

Metoda Markovič: Hojer. Petr Lněnička v roli legendárního vyšetřovatele
Petr Lněnička: Markovičova metoda spočívá v jeho schopnosti empatie

Jakoby se autoři seriálu ne a ne dohodnout, co a hlavně jak chtějí divákům vyprávět. Jejich tým čítá několik jmen (mimo jiné Tereza Dusová podepsaná i pod některými díly ceněné Terapie, David Musil a Tomáš Grombíř, jenž se podílel například na seriálu Modrý kód) a těžko říct, podle jakého klíče vlastně díly psali. Asi největším prohřeškem, alespoň prvních dílů (druhý byl už k vidění v předstihu na Voyo), je minimální práce s budováním napětí na straně jedné a nedotažené vtipné pointy na straně druhé. Na detektivku málo, na parodii rovněž. Hutný žánrový mix po vzoru korejských hitů to věru není.

Bodují Štáfek a Chorvatsko

Možná i proto, že vypravěčské světy obou režisérů - Tomáše Pavlíčka (aktuálního spoluvítěze Cen české filmové kritiky za film Přišla v noci) a Kryštofa Hanzlíka - se stěží mohou potkat. Zatímco první umí zručně balancovat na hraně komedie a vážné výpovědi (Chata na prodej), Hanzlík zkraje inklinoval k temným příběhům (Poslední přesun) a poslední dobou se pohybuje hlavně v oblasti nenáročných sitcomů.

Naštěstí mají tvůrci dva velké trumfy. Kulisy malebného Hvaru, které místy působí až reklamně, a Jakuba Štáfka. Herce, jenž začínal v amatérském divadle a jenž na sebe strhl pozornost nejprve jako Jordán v Ulici a posléze coby Julius Lavický ve fotbalových komediích Vyšehrad: Seryjál a Vyšehrad: Fylm. O jeho komediálním nadání není pochyb, byť se často stává neřízenou střelou. V případě Policie Hvar se musel nejspíš trochu krotit, i tak je ale zábavné se na něj dívat. Koneckonců detektiva z něj tvůrci určitě neudělali proto, že působí neodolatelně a charismaticky. Ve vyšetřující dvojici se Slovenkou Alžbětou Ferencovou (blýskla se v Hřebejkově sérii Iveta) je to on, kdo hraje, alespoň prozatím, pomalejšího nemotoru.

TV Nova za 30 let své existence divákům nabídla mnoho seriálů a pořadů. Připomeňte si ty ikonické z 90. let:

Bronislav Poloczek a Jiří Menzel v seriálu Hospoda
Televize Nova slaví třicetiny. Upozornila na sebe Hospodou i Nováky

Zbývající herecké obsazení je nevyvážené. Dobře si vede mladý Tomas Sean Pšenička jako policejní elév, Peter Nádasdi zbytečně nadsázku přehrává, Xindl X vybavil seriál písněmi a hraje dobře na kytaru (jak ukázal v prvním dílu na policejní stanici), ale herecky je to o dost slabší.

Hra bez hranic

Uvidíme, kam se seriál vydá dál. Zločiny včetně úvodní vraždy působí zatím spíše úsměvně až trapně, divákům u obrazovek to ale nejspíš vadit nebude. „Kriminální zápletka o ničem, ale dvojka Štáfek-Ferencová ladí“, „Super oddechový seriál“, „Štáfek nezklamal“, „Moje milované Chorvatsko!“ - ohlasy na sociálních sítích mluví jasně.

Pokud tahle ambice tvůrcům stačí, budiž. Do fungující a svižné žánrovky – ať už na jakoukoli stranu - má ale Policie Hvar zatím daleko. Víc než cokoli jiného připomíná to, co hrály postavy v první dílu: hru bez hranic.

Hodnocení Deníku: 60 procent