Na rozdíl od originálu situoval italský režisér příběh o jedné osudově narušené idyle do malebného prostředí italského ostrova. Tady, v horách v letní vile tráví volné chvíle rocková zpěvačka Marianne (v původní verzi byla hrdinka v podání Romy Schneiderové novinářkou), jež si léčí nemocné hlasivky, ve společnosti mladšího přítele. Zažívají klidné dny na pláži, při výletech autem, v bazénu ve vile.
Romantiku zamilovaného páru naruší telefonát Mariannina bývalého přítele a producenta, který sem míří se svou dcerou. Díky Mariannině otevřené povaze se ubytují přímo u nich, což zpěvaččin introvertní přítel nese trochu nelibě. V předtuše potíží se spíše straní a Harryho nespoutané výlevy nadšení, dojmů a historek z branže přehlíží raději mlčky. Stejně jako jeho bezelstné skoky do bazénu v oděvu či bez plavek. Jak vidno, extrovertní producent nezná zlatý střed, pro něj existují jen krajní polohy. Harryho mladičká dcera se evidentně nudí, čas tráví se sluchátky na uších a knihou v ruce. Jemné napětí v domě ale cítí, ostatně je sama přiživuje svými nepříliš taktními dotazy ohledně Paulovy temné alkoholické minulosti.

Ani Marianne neodhadne zprvu dobře situaci a potěšena návštěvou blízkého přítele propadá zvolna jako kdysi jeho temperamentu a živočišné chuti se radovat ze všeho kolem. Navštíví s ním taneční zábavu v nedaleké vesnici, vaří s ním a zvesela konverzuje. Narůstající napětí se ale nedá přehlédnout. V těch, kteří se ale trochu cítí odstrčeni, vřou stále silněji drážděné nervy a dotčené emoce. Vztahy mezi oběma páry vyhrotí horký předbouřkový den, u jehož soumraku si ani jeden z nich není jist, co se vlastně v domě či na procházce v horách odehrálo. Nedůvěra a nevraživost vůči potenciálním sokům stoupá a noc před Harryho odjezdem přinese tragický moment… Každý z jejích aktérů je nucen se s událostí nějak vyrovnat a bilance svědomí i osobní morálky má solidní trhliny. Rozuzlení se poněkud vymyká tradičnímu detektivnímu rámci, má ale příznačné dobové rysy, jež nabývají místy absurdních podob (třeba když místní policejní komisař se za autem Marianne a Paula žene s majáčkem hlavně proto, aby od slavné rockerky dostal autogram…).

Luca Guadagnino vypráví netypický vztahový příběh s prvky krimi s milým humorem a mimořádným smyslem pro poetické prostředí ostrovní krajiny. Nabízí důmyslně komponované obrazy a zátiší (hospůdku v horách, klidné pláže, venkovské kamenné uličky a všudypřítomné slunce – jež sálá spolu s vášněmi skrývanými uvnitř). Důraz klade na kostýmy – zejména svou oblíbenkyni Tildu Swintonovou (kterou obsadil i do předchozího filmu Má jméno je láska) obléká převážně do elegantní bílé – třeba kalhotového kostýmu, a černé – na kostkovaných šatech, užije si i jedno její silné večerní líčení a široký slaměný klobouk. Vzrůstající napětí buduje pečlivě promyšlenými scénami a záběry, už úvodní plavecký závod obou mužů v bazénu naznačí, že jejich někdejší přátelství (Harry kdysi Marianne Paulovi přenechal) je u konce a nastupuje tvrdá rivalita. Jeden závidí a lituje, druhý žárlí a cítí strach z ohrožené partnerské jistoty. Vše se ale odehrává velmi nenápadně v drobných detailech, dotykách a pohledech, pod maskou zdánlivé ležérnosti a letní pohody.

Casting je vynikající u všech čtyř. A jakkoli se zdá, že ústřední hrdinkou je tu Marianne, jednoznačným aktérem číslo jedna je tu Ralph Fiennes v roli Harryho, jehož živelnost a nespoutanost (hraničící místy s netaktností) si herec užil vrchovatě. Sledovat jeho kreace u bazénu, výřečnost či taneční čísla je divácký zážitek. Jednoduše proto, že jeho postava tu má nejvděčnější prostor, i proto, že Tildě Swintonové scénář předepsal kvůli nemoci hlasivek jen šepot. I s ním ale herečka uhrála svůj part brilantně. Totéž platí o jejich kolezích - Matthias Schoenaerts v roli Paula je citlivý herec, o němž bezpochyby ještě uslyšíme, a Dakota Johnsonová dala své Penelopě správnou kombinaci teenagersky lenivého i žensky nebezpečného výrazu. A její finále na letišti je opravdu skvostné.

Italský „Bazén" není tak kompaktní a sevřený jako francouzský originál. Ale i tady (byť leccos je ve scénáři překombinováno, třeba motiv s uprchlíky), se tvůrcům podařilo rozehrát vcelku zajímavé drama o lásce, žárlivosti i odpovědnosti za své činy. Nadčasové téma, jež platí dnes stejně, jako v letech šedesátých.