Osvědčený recept na českého diváka: detektivka, ideálně někdy z dvacátých či třicátých let minulého století. Z čeho vlastně vášeň pramení? Těžko říct. Možná je za vším pocit, že první republika byla dobou, kdy se dbalo na daná pravidla a jistou noblesu. A že v ní byli hříšníci nejen odhaleni, ale i po právu potrestáni.

Vacátko a Korejs

Vezměme si legendárního radu Vacátka v podání Jaroslava Marvana z Hříšných lidí Města pražského, které podle povídek Jiřího Marka natočil v letech 1968–1969 režisér Jiří Sequens starší. Jeho vyhlášené mordpartě s inspektory Mrázkem (František Filipovský), Brůžkem (Josef Bláha)  a Boušem (Josef Vinklář) neunikl díky rafinovanosti a skvělým dedukčním schopnostem ani ten nejvykutálenější zločinec.

Zkušení detektivové se poté objevili i v seriálu Panoptikum Města pražského, který začal v roce 1987 natáčet režisér Antonín Moskalyk. Respektovaného radu Vacátka v něm ovšem nahradil nový policejní rada Korejs v podání Jiřího Adamíry. A nováčkem v týmu se stal navíc snaživý policejní koncipista Souček ztvárněný Ondřejem Havelkou.

Antonín Moskalyk se pak v roce 1989 vrhl na natáčení Dobrodružství kriminalistiky, které mapuje dějiny nejdůležitějších kriminalistických objevů. A o dva roky později se pustil do dalšího mimořádně oblíbeného počinu – seriálu Četnické humoresky, který diváky zavedl do prostředí četnické pátrací stanice na brněnském venkově. Vrchního strážmistra Karla Arazíma v něm sehrál Tomáš Töpfer, který měl k ruce spolupracovníky v podání Ivana Trojana, Zdeňka Junáka, Erika Parduse či Stanislava Zindulky.

„Postavu Arazíma jsem si hned přisvojil. Do té doby jsem nikdy tak velkou a rozsáhlou roli nehrál. První třináctidílná série Četníků se dá přirovnat ke třinácti celovečerním filmům. Nejde o krátké epizody, kde se někdo pohádá, rozejde a čeká se na další díl. Jednotlivé příběhy jsou uzavřené, mají vlastní pointu. Neutečou vám žádné souvislosti, když neuvidíte jeden díl, ale to by byla škoda. Seriál je krásně napsaný,“ řekl ke své nejslavnější roli Tomáš Töpfer.

Eliminace krutosti

Nejnovější mordpartu ze Zločinů Velké Prahy tvoří Jaroslav Plesl, Jiří Langmajer a Denis Šafařík (role policejního prezidenta připadla Jiřímu Bartoškovi). A i ona se snaží odkrývat zločiny, které se odehrály (nebo jsou dofabulovány) v době první republiky.

Nechal se režisér Jaroslav Brabec při své práci inspirovat Hříšnými lidmi nebo Panoptikem? „Ne. Jsou to hezké věci, které vznikly v jisté době. Ale u tohoto projektu, přestože se dotýká podobného období, jsme se snažili, aby se na něj diváci koukali současnýma očima. Nikoliv jako na nějaký artefakt, ale jako na věc, která teď vznikla. Pokud existuje bod, který by náš seriál s těmi staršími propojoval, tak je to eliminace přílišné krutosti a krve. Naturalismus vražd a smrtí je spíše obcházený,“ uvedl Brabec.