„Nic nemá smysl,“ prohlásí osmák Pierre, odmítne vyplnit formulář o budoucím povolání a uprostřed vyučování opustí třídu. Jeho spolužáci i učitel zůstanou jako opaření. Tak začíná dánský film, který režisérka Trine P. Christensenová natočila na motivy knižního bestselleru Nic (Intet). Jeho dánská autorka Janne Tellerová přijela knihu i snímek do Prahy osobně představit už v rámci programu Světa knihy, jeho aktuální vstup do kin ale zůstal ke škodě diváků stranou zájmu.

Chci Mariiny vlasy!

Příběh nemá hlavního hrdinu. I když impuls ke spoušti, která následně vypukne, dal zmíněný rebel. Hrdina je skupinový a tvoří ho Pierrovi spolužáci, které hoch svým negováním smyslu bytí uvrhl do existenciální krize. Aby dodal svým slovům váhu, vyleze na švestku a odmítá slézt. Lehce groteskní moment se stane hozenou rukavicí.

Martin Scorsese s domorodou herečkou Lily Gladstoneovou při natáčení
Krvavé prachy. Scorsese se svým filmem omlouvá za vraždy amerických Osedžů

Co teď? Jak Pierrovi dokázat, že život smysl má? A hlavně – jak to dokázat sobě a druhým? Přece nelze připustit, že jsme na světě pro nic za nic. A tak mladičká parta rozjede hru, která má dát existenci význam. Začnou snášet na hromadu věci, které jsou pro ně z různých důvodů důležité, navíc každý, kdo něco obětuje, může vybrat jiného kamaráda a určit mu úkol. A protože Pierre ne a ne slézt, mládež v trumfování přitvrdí. „Chci Mariiny vlasy!“ „Chci Elisina brášku.“ - „Vždyť je mrtvej!“

Z nevinné zábavy se hra pomalu překlápí do dramatu, během nějž si všichni víc a víc uvědomují, kdo jsou a co je pro ně v životě skutečně to podstatné. Obětovat pouťové srdíčko, hrnek či křečka není totéž co ztráta panenství, prstu nebo důvěry druhých. Poprvé zažívají pocity jako zklamání, ponížení, nenávist i potřebu pomsty. A při téhle kruté hře dospívají - možná rychleji a bolestněji, než by si přáli.

Zdroj: Youtube

Otázkou „proč jsme tu“ se asi čas od času zabýval každý. Janne Tellerová však pro ni našla originální příběh cílený na období, kdy si většina klade tyto existenciální otázky poprvé a které je v lidském životě asi nejvíce zjitřené. Kniha Nic vyšla v Dánsku už v roce 2000 a tehdy sklízela nevoli, dokonce byla na nějaký čas stažena z pultů – příliš provokovala vypjatými, místy brutálními scénami mezi teenagery.

Dnes patří k hitům nejen tamní literární scény. Navíc se ujala i ve školách, kde někteří učitelé dovolují žákům organizovat podobné „hromady životního smyslu“, o kterých pak debatují. Dočkala se také řady divadelních adaptací, včetně operní. Je téměř s podivem, že na filmové zpracování čekala tak dlouho, podle režisérky však autorská práva putovala mezi různými producenty.

Dobrý casting

Christensenová, jež je i autorkou scénáře, sází na gradaci napětí, jež díky stále vyhrocenějším situacím a reakcím jednotlivých hrdinů narůstá. Udržuje tak diváka v nejistotě a zvědavosti až do samého finále, byť možné vedlejší motivy (třeba překotné dětské podléhání sporným autoritám) si musí divák domýšlet. Velkou předností filmu je dětské obsazení - to si severští filmaři vždy umějí pečlivě ošetřit. 

Temné drama Hrana zlomu.
Hrana zlomu. Netflix uvede hororovou novinku, hraje v ní Štěpán Kozub

Ve čtrnáctce existenciálně rozkolísaných mladých je typově každý jiný, dohromady tvoří divácky přitažlivou, autenticky působící skupinu. Která navíc dobře hraje (bezesporu i díky práci režijního kouče Seamuse McNallyho, jehož režisérka k natáčení přizvala), takže ve vypjatých chvílích jde člověku mráz po zádech. Děti umí být kruté a tvůrci filmu nic nepřikrášlují. Nadbytečný je jen občasný, doslovně působící komentář. 

Je ironií osudu, že drama o hledání smyslu života a krutosti vztahů vzniklo v Dánsku, které je považováno za nejšťastnější zemi světa. Jeho téma nicméně rezonuje daleko za dánskými hranicemi, kniha byla přeložena do 35 jazyků, u nás vyjde na podzim. Zájem budí i film, který kromě skvělých výkonů mladičkých herců a černého humoru nabízí i znepokojivou společenskou výpověď, jíž dává další rozměr postpandemická doba. Ocení ho asi více mladí, vidět by ho ale měli i rodiče. Až začnou mizet z pokoje teenagera věci, bude dobré vědět, která bije.

Hodnocení Deníku: 70 procent