Nešťastná manželka chce ihned odletět zpět, jenže jsou svátky, běžné letecké linky fungují sporadicky, a tak nevěrný manžel sežene jen malé lokální aero. Jeho stav ani pilot nebudí právě důvěru, a je nabíledni, že tahle potupná štrapáce domů asi dobře nedopadne. Rozhádaný pár sice skončí na pevnině, ovšem obehnané kolem dokola mořskými vlnami a troskami letadla. Buď se každý z nich pokusí přežít na své straně (předělené nekompromisní čárou od hrdinky), nebo začnou navzdory manželské krizi na své záchraně kooperovat…
Po Bábovkách, jedničce a dvojce Po čem muži touží a Prezidentce přivádí na plátno pro změnu příběh ztroskotaných manželů, kteří se nejprve hádají o každou drobnost, až je nakonec tahle nečekaná robinsonáda znovu svede dohromady. Pokud vám to připomíná děj amerického filmu Šest dní, sedm nocí, tak se nepletete. Harrison Ford a Anne Hecheová sice nebyli manželé, nýbrž pilot s pasažérkou, zřítili se v Polynésii a potkali se navíc s piráty, hádali se ale úplně stejně jako Havlíkova dvojice, půdorys je prakticky tentýž.
Chatrný scénář
Modelové příběhy o rozhádané či nesourodé dvojici, jež je okolnostmi přinucena společně trávit čas na lodi, ostrově či jiném uzavřeném místě, bývají vděčnou filmovou zábavou. Jen se musí umět dobře napsat a držet žánr. Rudolf Havlík si dokáže dobře vybrat herce i prostředí, obstojně režíruje, scénář by ale měl svěřovat někomu jinému. Je jisté, že v dobrodružné komedii nemůže člověk čekat jen samou logiku, od podezřelého nočního šelestu za zády by se ale pomocí sluchátek na uších odstřihl jen sebevrah.
Nemluvě o tom, čím vším pár na pustém ostrově disponuje – od kartáčku na zuby až po sirky (zapalovač?), které patrně pomohly k tomu vydatnému ohni, i jak zručný je – pochodně jak z Hornbachu, improvizovanými brýlemi oblepenými úhledným cůpkem z rostlin by nezhrdl ani lokální prodejce na trhu.
Zatímco komedie Ivana Reitmana s Fordem a Hecheovou byla nabitá vtipnými dialogy a situačním humorem, Ostrov své tempo místy ztrácí a sem tam se z komedie mění na melodrama (hrdinčin úraz). Obrázky thajského pobřeží, džungle i hotelového resortu jsou vizuálně působivé, kameraman Václav Tlapák si s exotickou přírodou pohrál se zjevnou radostí. Záběry, jež připomínají sem tam reklamní video pro klienty cestovky, působí rušivě. Rudolf Havlík mívá ve svých filmech standardně potíže s citem pro míru, což platí i tentokrát, především v hudebním doprovodu, který je zbytečně přepálený.
Chvála hercům
Konverzační ping pong se autorovi a režisérovi daří jen zčásti, a tak by měl hlasitě děkovat hercům - ti posouvají plytký scénář jednoznačně o úroveň výš. Platí to především o Janě Plodkové, která svou Alici drží pevně v rukou a zvládá jak situační komiku, tak výbušné emoce. Jiří Langmajer jí v roli Richarda, jenž postupně přebírá mužskou vládu nad situací, zkušeně sekunduje. Hlavně díky jejich citu pro pointu a charakter postav plní Ostrov alespoň občas funkci zábavné podívané.
Hodnocení Deníku: 55 procent
