Autorem scénáře dvojky je Texasan Taylor Sheridan, podepsaný i pod prvním filmem, který režíroval Denis Villeneuve. Mezitím si scenárista dopřál vlastní režijní počin Wind River, který jsme mohli vidět loni na karlovarském festivalu, kde jej osobně uvedl hlavní protagonista Jeremy Renner.
Sicario 2: Soldado otevírá další kapitolu drogových gangů, které osudově poznamenávají v dané lokalitě i život obyčejných obyvatel. Režie se tentokrát ujal Steffano Solima, italský filmař, který má na kontě mj. tematicky obdobný snímek Suburra z podsvětí mafie italské.

V pokračování nás tvůrci znovu zavádějí na americko-mexické místo činu, do kraje, kde „zákony mají smysl jen v komunitě, nikoli na úrovni federálního nebo mezinárodního práva. Nejsou totiž vymahatelné.“ To už zjistila v prvním filmu agentka FBI v podání Emily Bluntové, když musela volit mezi profesní ctí a záchranou života.
Soldado, což znamená voják, přivádí na scénu i armádu a opět nabízí pohled do brutálního zákulisí kartelů, jejichž šéfům není nic svaté. Leda drogy a prachy. Korupce s místní policií zdatně pokračuje, navíc se válka gangů přehoupne až na americké území. A tak americká vláda pověří skrze federální služby místního „žoldáka“ Alejandra, aby cílenou eskalací konfliktu dovedl kartely k sebezničující válce. Má k tomu mimo jiné posloužit únos dcery jednoho z jejich šéfů.
HRA NA VOJÁČKY
Film je natočen vcelku zručně, co pokulhává, je ale scénář. Jako by Sheridan vyčerpal téma už v prvním snímku a teď jen vařil z vody. Silný konflikt mezi profesní morálkou a tichým přitakáním mafiánskému soupeření, kde nic nedává smysl, měl v Nájemném vrahovi naléhavý dramatický potenciál. A Villeneuve jej vrchovatě naplnil svou režijní vizí.
V Soldadu se ale příběh scvrkává na pouhé bojůvky drsných mužů bez konce a emoce tvůrci lacině těží z údělu mexické teenagerky vláčené napříč vyřizováním účtů všeho druhu.

Charaktery známých postav, agenta Matta Gravera a zabijáka Alejandra, jsou díky představitelům Joshi Brolinovi a Beniciu del Torovi stále nosné, jinak ale není z čeho drama budovat. Některé proměny a motivace chování budí údiv, třeba když Alejandro, schopný (v prvním filmu) s pokerovou tváří postřílet rodinu nepřítele, tady náhle zjihne a chrání unesenou dceru, notabene gangstera, jenž mu kdysi popravil celou rodinu… O bizarním finále ztrácejícím kontakt s úvodem ani nemluvě.
Denis Villeneuve si v prvním filmu výtečně hrál s tématem institucionalizovaného násilí, atmosférou a gradujícím napětím. Solima jen rutinně vypráví nudnou mafiánskou story, oslazenou dojemnou poutí polepšeného žoldáka s nebohou mexickou „schovankou“. Body filmu přidávají jen hlavní herci, ka- mera Daria Wolskiho a hudba Hildura Guðnadóttira. Boj proti ošklivým mexickým gangsterům ovšem bezpochyby potěší amerického prezidenta. Pokud zajde do kina.
Hodnocení Deníku: 60 %
