Nejdřív začal studovat estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale po válce ho plně vytížilo Divadlo satiry. Poté se s Miroslavem Horníčkem přihlásili na FAMU; Rychman se dostal na scenáristiku a Horníček na režii. Vydrželi tam jeden rok – a vrátili se do divadla.

A tak se Rychman přihlásil na brigádu do barrandovského studia, kde byl přidělen k režisérovi Cikánovi jako adept režie a svému šéfovi chodil hlavně pro kafe a pro guláš. Raději zběhl vedle k Bořivoji Zemanovi, který točil film Nevíte o bytě? Prvního asistenta autorovi pozdější Pyšné princezny dělal Kadár, on druhého. „U Bořivoje Zemana jsem se naučil nejvíc z filmařského řemesla,“ prohlásil.

Miloš Macourek se narodil 2. prosince 1926 a zemřel 30. září 2002
Mistr fantazie i nadsázky. Od úmrtí Miloše Macourka uplynulo 20 let

Na přelomu padesátých a šedesátých let se začala rozšiřovat televize. Když s Vratislavem Blažkem připravovali v roce 1958 Silvestra, najednou mu ve stopáži chybělo několik minut, a tak si vzal už existující písničku Dáme si do bytu a zinscenoval ji s Josefem Bekem a Irenou Kačírkovou, třebaže ji před tím už nazpívali pro film Snadný život Jiří Suchý a Josef Zíma, ale byla z něj vystřižena. Jelikož neměl žádný vzor, řídil se zkušeností z reklamy. Dnes ten žánr nazýváme videoklip.

Jiřímu Suchému zfilmoval písničku Léta dozrávání, kterou si ovšem posluchači překřtili na Obnošenou vestu. A nelze zapomenout na píseň v nezaměnitelném podání Miloše Kopeckého o londýnském králi podsvětí Mackie Messerovi s úžasnou choreografií, z níž běhá až mráz po zádech. Jarmareční píseň, kterou začíná i končí Žebrácká opera Bertolta Brechta, otextoval právě Suchý.

VIDEO: Dáme si do bytu (Irena Kačírková & Josef Bek):

Zdroj: Youtube

„Třeba mě zavolali, jestli bych neudělal narychlo nějakej pořad, že má Československá televize pozvání do Montreux na festival, a že tam nemají co poslat. Tak jsem sestavil pořad ze svejch písniček a ještě z písniček kolegů. Propojil jsem to takovým jednoduchým dějíčkem a pojmenoval Tisíc pohledů za kulisy.“ Tak Rychman vzpomínal na rok 1961, kdy získal Bronzovou růží na festivalu v Montreux v kategorii zábavných pořadů.

Love story z chmelové brigády

V roce 1963 se Rychman setkal s Vratislavem Blažkem, který mu vyprávěl námět na divadelní hru, ale nikdo mu ji nechtěl vzít, protože v tom hraje, zpívá a tančí celá třída. A kde by tak všestranné herce divadlo vzalo. „Tak jsem mu řekl, že se na to podívám. Možná, že u filmu bychom to nějak dohromady dali. A pokusili jsme se o muzikál. Nikdo samozřejmě netušil, jak se to dělá: v našich poměrech to bylo téměř nemyslitelný,“ vzpomínal Rychman.

Starci na chmelu měli premiéru v roce 1964 v nově postaveném kině U hradeb. Film byl uváděn jako „První český filmový musical“, v barevném širokoúhlém formátu a se čtyřkanálovým zvukem.

Pucholt, Bohdalová i Gott

Hlavní ženskou roli Hanky získala v konkursu sedmnáctiletá Ivana Pavlová, stále ještě studentka baletu na konzervatoři, která později kvůli pádu kulisy v divadle musela ukončit kariéru. „U hlavního představitele jsem zkoušel tanečníka, dokonce i mima, pak dva herce – z nichž jeden byl Pucholt. Myslím si, že ten typ, kterej vytvořil, byl úžasnej," prohlásil Rychman.

Císařův pekař a Pekařův císař
Velký mistr malých rolí. Nezapomenutelný Filipovský se proslavil i jako dabér

Ne že by se v českých filmech už před tím nezpívalo a netančilo – už za první republiky, ale žánrově čistý český filmový muzikál je spojen až s Ladislavem Rychmanem. „Starci na chmelu poskytují hostinu smyslů. Podívanou na mladé a krásné lidi. Mají písničky a barvy, mají humor a chvílemi jsou satiricky zubaté. Tedy všechno, co chce dobrý divácký film. A nepochybuji, že budou mít i diváky,“ napsal tehdy Jaroslav Boček, pozdější ředitel Filmového ústavu.

S menším ohlasem se setkala stylově čistší hudební komedie o podváděné řidičce tramvaje Dáma na kolejích, realizovaná se stejným autorským týmem: Vratislav Blažek, Jiří Bažant, Jiří Malásek a Vlastimil Hála. Hlavní roli udřené tramvajačky svěřili s podivem Jiřině Bohdalové, která nebyla ve zpěvu právě školená… Nepomohla ani přestavba nové tramvaje, v níž se odstranila střecha pro reflektory a zvětšil prostor mezi sedačkami, aby se vešly nohy tanečnic… Nepříliš úspěšný projekt Hvězda padá vzhůru zachraňoval jen Karel Gott v hlavní roli.

Musel si vykopat hrob

V roce 1944 se z pracovního tábora v Bystřici u Benešova pokusil o útěk jistý vězeň. Byl odsouzen k smrti a musel si vykopat vlastní hrob. Na poslední chvíli mu život zachránil spor mezi strážnými z tábora. To nebyl námět nějakého filmu, ale vlastní příběh Ladislava Rychmana.

Herec Miloň Čepelka před rozhlasem.
Miloň Čepelka: Chtěli jsme si hrát. Netušili jsme, že to potrvá šestapadesát let

Celá jeho rodina ale takové štěstí neměla, všichni zahynuli v koncentračním táboře Osvětim. Později poskytl svědectví jako oběť vyhlazování Židů. Dostal za ně osobní poděkování od amerického režiséra Stevena Spielberga.

Ladislav Rychman zemřel 1. dubna 2007 ve věku 84 let na selhání srdce. Natočil hromadu komedií, detektivních příběhů, písniček, pro Svobodné slovo psal recenze, ovšem jeho největší přínos spočívá v průkopnické práci, která významně posunula filmovou tvorbu.