Podstatná část příběhu se odehrává v Ústí nad Labem na sídlišti Severní Terasa, ale také na Střekovském nábřeží či u Spolchemie a v ní. Několik dní ale filmaři strávili i v uhelných dolech na Mostecku nebo na zámku Jezeří, který posloužil jako psychiatrická léčebna.
„V Ústí se mi točilo vyloženě dobře a mám radost z toho, jak dobře město na obrazovce funguje," říká režisér Marek Najbrt.
Přečtěte si také: Nový seriál Svět pod hlavou vrátil Ústí do osmdesátých let
Detektivní TV seriál se odehrával v 80. letech v blíže neurčeném městě na severu Čech, jeho exteriéry i interiéry často vznikaly v Ústí nad Labem. Jak ideální bylo Ústí pro natáčení? Můžeme mluvit až „o skanzenu socialismu"?
Už od začátku byl děj seriálu situován do severních Čech. Původně se uvažovalo o Sokolovu, ale ukázalo se, že na jednom místě všechny potřebné motivy nenajdeme. Proto jsme se nakonec rozhodli, že město bude fiktivní, složené z různých, nejen severočeských lokací. Ústí pak přirozenou cestou získalo dominantní roli. Je totiž v určitém smyslu velice fotogenické a zejména díky průmyslovým stavbám opravdu představuje jakýsi nadčasový „skanzen".
Na rozlehlém ústeckém sídlišti Dobětice, postaveném za minulého režimu, ale také v mnohem starším domě na Střekovském nábřeží poblíž řeky Labe, kde byl zabit člen krajské kriminálky, prošly byty pro natáčení seriálu velkou proměnou. Změnili jste si i bufet v centru Ústí. Je taková praxe běžná i při jiných natáčeních, měnit takto byty a objekty? Nebo bylo Ústí přeci jen v něčem výjimečné?
V případě dobového filmu musíte dané místo před natáčením vždycky více či méně dotvořit. Málokdy se podaří najít nedotčený interiér nebo exteriér. Ale třeba zmíněný bufet je z dobového hlediska hodně zachovalý a stylově typický. Tam těch zásahů až tolik potřeba nebylo. Podobně na tom bylo i Lidické náměstí, kde jsme jen odmazali nějaká nová okna a na průčelí magistrátu přidali v postprodukci vlastní dobový reliéf.
Je pravda, že takových míst v Česku už tolik není?
Samozřejmě, dobový design se ztrácí pod nánosem nových vrstev. Velkým problémem bylo najít vhodné sídliště, protože paneláky jsou dneska barevné, zateplené a opatřené plastovými okny. Nakonec jsme zkombinovali pražské Modřany a Ústí nad Labem.
Jak moc jste museli měnit ráz sídliště, udělat ho novým, vrátit ho o čtyřicet let zpátky? Kolik bytů zhruba jste předělali pro potřeby natáčení a museli se jejich obyvatelé na delší dobu stěhovat do hotelů?
Naštěstí tam máme jen jeden interiér panelákového bytu a exteriér jsme také moc měnit nemuseli. Odmazali jsme některá plastová okna a hlavně dostavěli dobové dětské hřiště, které hraje v seriálu poměrně důležitou symbolickou roli. Žádné stěhování nastat nemuselo. Bylo by to pro všechny nepříjemné a asi i velice drahé.
O natáčení v Ústí čtěte zde. Filmaři se vrátili do Ústí. Natáčejí kriminální seriál
Zapojovali jste také místní kompars?
Ano. U filmu je zvykem hledat komparsisty tam, kde natáčíte. Má to ekonomické, ale často i tvůrčí důvody.
Výhodou jistě byla blízkost Prahy. Co bylo v Ústí nebo na severu Čech naopak nejsložitější?
Ta blízkost je relativní, dojíždění vždycky znamená určité komplikace. Ale jinak jsme v Ústí nenarazili na žádné specifické potíže. Mně se tam točilo vyloženě dobře a mám radost z toho, jak dobře město na obrazovce funguje.
Jak se vám natáčelo v Ústí nad Labem? Oblíbili jste si tu nějaké místo?
Já už jsem tady točil některé scény do seriálu Já, Mattoni. Atmosféru města znám a mám ji rád. Jsou tu z mého hlediska místa temná, ale i vyloženě příjemná jako například proslulá Větruše.
Využili jste také konexe s Činoherním studiem? V seriálu už hráli Anička Fišerová a Jiří Maryško, jeho herci. A dokonce i Jan Plouhar, umělecký šéf Činoheráku.
Je logické angažovat místní herce. Ale není to jen o místě. Například Jirku s Honzou znám docela dobře, s oběma už jsem točil a rádi jsme je angažovali znova.
Mohlo by vás zajímat: Zabiják od Krejčíře hlídal gangstera ve skutečnosti i ve filmu
Jak blízko k tomuto divadlu máte? Bývá pro natáčení jistotou, určitým zázemím?
Činoherní studio je mi dlouhodobě blízké. Navzdory generačním obměnám si drží styl a jeho bývalé i současné herce ve svých projektech rád využívám.
Kolik dnů loni štáb strávil v Ústí? Vracel se sem několikrát, že?
Na severu jsme točili opakovaně, často například v okolí Mostu a na zámku Jezeří. V samotném Ústí to bylo 17 dnů.
Je pro vás příběh uzavřený, nebo se ještě vrátíte natáčet do Ústeckého kraje další pokračování?
Je pravda, že producent Vratislav Šlajer o pokračování už uvažuje. Ale asi by to byl dost odlišný příběh a zatím není jasné, jestli by se zase odehrával na severu Čech.
Proč vlastně seriál dostal jméno Svět pod hlavou? Souvisí více s původním názvem britské série Život na Marsu?
Jednak to symbolizuje fakt, že převážná část děje se s největší pravděpodobností odehrává jen v hlavě hlavního hrdiny, za druhé Svět pod hlavou je citace z textu ústřední písně našeho seriálu od Jany Kratochvílové. Pokud vím, navrhl to na začátku projektu Ondřej Štindl a mně se ten název vždycky líbil. Pracovně ale používáme spíš zkratku SPH.
Ke konci bylo několik pro diváky dosud nevyjasněných scén. Hlavní hrdina padl na zem v lese při pokusu o přechod státní hranice, zůstal ležet na zemi a probudil se v nemocnici. Jak si to vysvětlujete vy, mělo se mu vše jen zdát?
Od začátku se děj pohybuje na hraně reality a snu. Kvůli tomu jsem ostatně tuhle práci přijal. Běžná detektivka by mě tolik nebavila. Je to příběh člověka, který se vrací ke svým kořenům, aby vyřešil dávné trauma z dětství a začal nový život. Jeho cestu provází mnohá tajemství, ale nechci je vysvětlovat. Na všechny otázky by si měl divák odpovědět sám.
Překvapilo mě na seriálu, že scénárista dost pracoval s cestováním v čase. Místo aby to ale děj zjednodušilo, myslím, že některým částem seriálu bylo méně rozumět. Měli jste jako tvůrčí tým ve všem jasno?
Ano, měli jsme jasno. Jako hlavní režisér jsem se dramaturgicky účastnil finalizace obou posledních verzí scénářů a můžu říct, že společně s producentem, scenáristy i dramaturgem Tomášem Feřtekem jsme se snažili, aby Svět pod hlavou byl dotažený celek bez logických chyb. To ale neznamená, že jsme to chtěli divákům usnadnit. Seriálů, u kterých se nemusí přemýšlet, je dost, naší ambicí bylo přinést něco zajímavějšího, tajemnějšího.
Další natáčení, které se chystá na Ústecku. Půlmaraton v Ústí poběží i herci. Během závodu budou natáčet film
Myslíte si, že využijete náš region i při dalším natáčení?
Je to velice pravděpodobné, ale vždycky záleží na konkrétní látce. Ta je pro výběr místa určující.
Seriál vznikl podle britského originálu, což je dnes stále častější praxe nejen u seriálů, ale také v případě soutěžních reality show. Je možné, že v budoucnu Ústí zažije i natáčení další série úspěšného seriálu?
To opravdu netuším, ale náš seriál se od své předlohy zásadně liší. Pokud nepočítáme princip návratu v čase, z velké části je to originální tvar.
Až se tvůrci rozhodnou vydat seriál na DVD, už máte nějaké tipy na zajímavé bonusy? A měl by tam být i klip Jany Kratochvílové Ve stínu kapradiny?
Tak daleko nevidím, ale asi by tam mohly být některé vystřižené scény, které byly samy o sobě zajímavé, ale vypadly z dramaturgických důvodů.
Prozradíte, na čem aktuálně pracujete?
Teď dokončuji pátou sérii našeho politického seriálu Kancelář Blaník pro Stream.cz a zároveň chystám natáčení celovečerní filmové pohádky, kterou bychom měli realizovat v létě.
Čtěte také: Ústecký kraj stále láká filmaře. Točí se i na Ústecku
Marek Najbrtnarodil se 27. listopadu 1969 v Praze
filmový režisér, absolvent pražské FAMU
držitel dvou Českých lvů za režii a spoluautorství scénáře (Mistři 2004, Protektor 2009)
v roce 1997 si zahrál ve filmu Knoflíkáři režiséra Petra Zelenky
podílí se na seriálu Kancelář Blaník internetové televize stream.cz
režíroval seriál ČT Já, Mattoni