Součástí sobotního večerního představení byla i debata, které se zúčastnili režisér i někteří herci. Pozvání přijali i hlavní protagonisté Jaroslav Plesl a Karel Heřmánek ml.. Hosté večera se nejprve přivítali s diváky, poté následoval dvoudílný film s krátkou přestávkou. Celý večer dokončila již zmiňovaná debata s návštěvníky kina. Ty především zajímalo, proč se film netočil přímo na místě činu. „Místo, kde se vražda odehrála, bylo pro nás nepoužitelné. Vedou tam totiž dvě asfaltové silnice. Samozřejmě jsme se byli na to místo podívat, ale opravdu to nešlo. Vybrali jsme tedy místo blíže k Praze, ale zároveň jsme chtěli zachovat ráz krajiny. Bylo to i z ekonomických důvodů," vysvětlil výběr místa režisér Viktor Polesný.

Režisér musel také vysvělovat, proč si zvolil právě toto téma. „Když jsem lidem ve svém okolí říkal, co připravuji moc nevěděli, o čem mluvím a myslím si, že ve škole se o této problematice děti také moc neučí. Myslím si, že tento film přišel do správné doby. Prostudovali jsme knihy i soudní procesy, kterých jsme se drželi, spolupracovali jsme i s právním poradcem," doplnil Polesný. Ten také připomenul, že téma antisemitismu je stále aktuální, a nechyběla ani zmínka o podobnosti s případem Petra Kramného a uprchlíků. „Případ pana Kramného je plný nejasností, stejně jako ten náš o Anežce Hrůzové," nastínil podobnost Polesný.

Film Zločin v Polné se vrací do roku 1899, kdy byla na cestě mezi Věžničkou a Polnou nalezena mrtvá dívka. Švadleně Anežce Hrůzové bylo pouhých devatenáct let. Příčina smrti byla stanovena jako vykrvácení. Místním lékařům se však zdálo, že krve není dost, a protože byl čas Velikonoc, ožila pověra o panenské krvi v židovských macesech. Zfušované vyšetřování nakonec ukázalo na Leopolda Hilsnera. Od té chvíle měla Polná svého vraha, kterému hrozila smrt provazem.

Vlna antisemitismu

Do boje proti pověrám a za spravedlnost se tehdy zasadil i Tomáš Garrigue Masaryk. „Masaryk označoval hilsneriádu za jedno z nejtěžších období svého života. Šlo mu především o národ, aby nepropadl ponižující rituální pověře," uvedl scenárista snímku Václav Šašek.

Hlavní roli Leopolda Hilsnera ztvárnil Karel Heřmánek ml., který podle ohlasu diváků sklidil největší úspěch. „Výběr herce pro danou roli je vždy složitý. U pana Heřmánka je určitá podoba s postavou, kterou hraje, takže to bylo o něco jednodušší. Bylo ale otázkou, jestli utáhne celý vývoj téhle figury, od povrchního hejska až k velkému tragickému osudu," doplnil Polesný.

Role Masaryka byla svěřena do rukou Karlu Rodenovi. „Masaryk byl opravdu velká, charismatická osobnost, tím pádem jsem o herci Karlu Rodenovi neměl důvod ani chvilku pochybovat," vysvětlil režisér.

Česká televize uvede oba dva díly filmu ve svém vysílání. První díl se na obrazovkách objeví v neděli 31. ledna od osmi hodin večer, druhou část uvidí diváci přesně o týden později. Téma spojené s vraždou, která vedla k hilsneriádě a následně přinesla silnou vlnu antisemitismu na naše území, je opravdu silé. Spolu se skvělým filmovým zpracováním vtáhne diváka do děje, kdy s napětím čeká na další repliku. Tříhodinové sezení v kině tak nebylo absolutně žádnou překážkou.

MARKÉTA JELÍNKOVÁ