V soutěži o Lva za nejlepší plakát nejste žádným nováčkem. Narůstá podle vás konkurence, nebo spíš stagnuje?
Pokaždé je ve výběru velké množství filmů. Zahrnuty jsou tu i dokumenty, kterých se točí celkem hodně, takže podle mého se konkurence zvyšuje.

Jakou roli podle vás dnes filmový plakát na cestě filmu k divákovi hraje?
Děláme jich poslední roky poměrně málo. Dřív to bylo určitě víc. I to je odpověď na vaši otázku. Když plakát připravujeme, jsou kolem něj pokaždé velké diskuze. Producenti i distributoři ho chápou jako důležitou součást propagace materiálu. Ale pohybují se v překvapivě úzkých mantinelech, pokud jde o výběr autorů.

Dříve byla tvorba plakátů mnohem více spjata se špičkovými výtvarníky jako Adolf Born, Olga Vyleťalová nebo Karel Saudek. Bojí se producenti víc investovat, nebo plakát podceňují?
Finance v tom určitě hrají svou roli. Také nechtějí nic riskovat, většina jede na jistotu, sází na známé herecké tváře. Proto radši spolupracuji s režiséry a producenty, kteří dělají věci poctivě a věnují prostor i celkovému designu plakátu. Jako je David Ondříček, který umí být velkorysý a s nímž spolupracuji dlouho. Poprvé jsme se potkali u filmu Šeptej, tam jsme připravili hned dvě verze plakátu – podobně jako u Zátopka. V minulosti jsem pracoval i pro Honzu Hřebejka, Ondřeje Trojana nebo Bohdana Slámu. I pro bráchu Marka jsem dělal pár plakátů.

Na snímku z 30. srpna 2019 jsou Václav Neužil a Martha Issová, představitelé manželů Zátopkových, při natáčení filmu Zátopek
Český lev 2021: Nejvíce nominací získaly shodně filmy Okupace a Zátopek

Jaké jste měl zadání v případě Zátopka?
Pracovali jsme se známým fotografickým motivem s poslední zákrutou Zátopkova závodu na pět kilometrů. A pak s polibkem Dany v publiku ve finále. Ten nakonec zvítězil v soutěži nestatutárních cen letošního Českého lva. Byl to úplně jiný způsob práce s hlavní ideou než u jiných filmů. Náramně tomu vedle Jakuba Spurného pomohla Julie Vrabelová, která si počínala při fotografování zručně a zkušeně. Chce to pružnost, málokdy máte na place dostatek času k přípravě podkladů. 

Jak je na tom český plakát ve srovnání se zahraničím? Máte možnost to sledovat?
Určitě jsem neviděl všechno. Ale všímáme si toho. A musím vám říct, že vedle evropské produkce se lehce mění i hollywoodský přístup k tomuto typu propagace. Snaží se v posledních letech překračovat oblíbený princip dvou tří hvězdných tváří. S těmi se samozřejmě pracuje i dál, ale už jsem viděl i výtvarně invenčně pojaté plakáty - třeba pro Matrix. V New Yorku a Londýně jsem registroval také verze velkých plakátů ke Spider-Manovi, kde autoři použili úžasný detail oka. U nás bohužel nebyl k vidění. Bylo by určitě lepší, kdyby čeští distributoři a producenti byli odvážnější a vyzývali špičkové designéry a výtvarníky, aby se na plakátové tvorbě zase podíleli.