V Karlových Varech jste společně s režisérem Matějem Chlupáčkem představila v premiéře film Úsvit. 30. léta, retro kulisy i kostýmy. Silná ženská hrdinka, která se jen tak nevzdává. Bavila vás?
Moc. Byla to jedna z nejhezčích rolí, jaké jsem v poslední době hrála. A nejen kvůli těm retro kostýmům a době. Náš příběh má i paralely s dneškem. Ale musím přiznat, že první týdny natáčení pro mě byly utrpení.

Proč?
Ze dvou důvodů – jednak jsem se hrozně bála, abych tenhle krásný film nepokazila. Když se mi podařilo konečně trochu uvolnit, mohla jsem si to teprve užívat. A pak moje filmové těhotenské břicho. Bylo speciálně upravené, protože mi prakticky odlévali celý trup. Musela jsem asi hodinu nehnutě stát, aby mi na tělo mohli nanést několik vrstev latexu a sádry, pak čekat, až krunýř ztuhne. Svíralo mě to a bylo dost nepříjemné, úplně mě z toho chytala vnitřní panika.

Víkendové TV tipy: Indiana Jones, Lawrence z Arábie i Láska nebeská

Měla jsem ve finále vlastně břicha dvě, dělal je maskér Martin Jankovič, který je moc šikovný a kterého si občas najímají i hollywoodské produkce. Vytvořil jedno, které jsem měla pod šaty a mohla v něm fungovat celý den. A pak druhé, které jsem ukazovala na kameru.

Hrajete manželku, jejíž muž buduje prestižní továrnu pod Tatrami, ale do jeho ambiciózních plánů zasáhne nález mrtvého kojence s dvěma pohlavími. Film střídá různé žánry, bavilo vás takhle pracovat?
Ano. Ale především proto, že se na place sešli skvělí herečtí kolegové: můj filmový partner Miloslav König, Milan Ondrík, Luboš Veselý nebo Martha Issová. Panovala tam nesmírně přátelská a kreativní atmosféra a já se cítila součástí celého týmu. Mohla jsem přinášet vlastní nápady, svým názorem ovlivnit výslednou práci. Mám štěstí na režiséry, kteří dávají v tomhle směru hercům prostor - třeba Olmo Omerzu, Jan Foukal, Tomasz Wiński a teď Matěj Chlupáček.

Eliška Křenková ve filmu ÚsvitEliška Křenková ve filmu ÚsvitZdroj: se svolením Bontonfilmu

Nalezený mrtvý hermafrodit na mě působí trochu módně, jako aktuální motiv naroubovaný do retro filmu z 30. let Mluvili jste s autorem scénáře a režisérem o téhle lince?
Mluvili jsme o všem. A tenhle motiv tam není vložený uměle. Hermafrodité se rodili i dříve, jen se o nich nemluvilo. V našem filmu je to určitý symbol jinakosti, kterou neumí řada lidí přijmout. Neuměli to dříve, ale bohužel neumí ani dnes. Což je smutné. Miro Šifra to napsal moc dobře. Stejně jako mou postavu Heleny – která se mi do jisté míry podobá.

V čem?
Třeba v tom, že jsem podobně jako ona měla dřív problém přijmout sebe samu – ve filmu to hrdince řekne natvrdo její muž. Miro Šifra má velký cit pro lidi a jejich charakter. Nechápu, jak to dělá, ale nějak to tam dostane. Už při kamerových zkouškách jsem cítila, že Heleně víc než jiným svým postavám dobře rozumím, že se chová podobně jako já. Byl to zvláštní pocit.

Upoutávka na film Úsvit:

Zdroj: Youtube

V posledních letech jste hodně točila. Viděli jsme vás v seriálech Volha a Iveta, ve filmech Hranice lásky, Princezna zakletá v čase nebo v Amerikánce. Co děláte, když zrovna práce není?
Cestuju. Před pár měsíci jsem se vrátila z Asie, kde jsem putovala sama jen tak s batohem, bylo to úžasné. Učím se jazyky, teď piluju španělštinu. Taky ráda fotím, mám starší analogový fotoaparát, učím se zvažovat každý záběr. Je to jiné, než když držíte v ruce mobil, kterým nacvakáte desítky snímků a ty pak mažete. Kromě cest mě baví doplňovat si rozhled - kino, divadla, galerie, koncerty. Hudba má v mém životě vůbec zásadní místo, hlavně klasická.

Jack Ryan
Tipy ze streamů: Akční seriály, příběh skupiny Wham! i pád Juana Carlose I.

Co vám cesta Asií dala?
Nadhled. Myslím, že mi to pomohlo být vnímavější vůči okolí. Pracuju na tom, abych si tohle vnitřní nastavení udržela doma. Není to snadné, život u nás je rychlejší a stresovější, žijeme v jiných, proměnlivých vztazích.

Plánujete další cesty?
Chtěla bych do Jižní Ameriky. Už dlouho. Najela jsem na batůžkářský styl, tak v něm hodlám pokračovat.