Kliknutím zvětšíteMáte rád ceny? Nebo je vám milejší potlesk diváků?
Podívejte, cena nezarmoutí. Stejně jako slib od politika. V mém věku, kdy člověk začíná být stařecky sentimentální, to potěší. Ale nikdy jsem se necítil velkým filmovým hercem, i když pár velkých hlavních rolí jsem měl. Přiznám se, že mi filmový způsob práce příliš nesedí. Nemám rád nekonečné čekání. Celý den na place kvůli dvěma větám! To mě nikdy nebralo. Raději jsem pracoval v televizi. Měl jsem to štěstí zažít úžasnou skvadru režisérů, co uměli stoprocentní řemeslo – Olda Dudek, Franta Filip, Zdeněk Podskalský… Měl jsem je rád a velmi jsem je ctil. Já byl slušně vychovaný, tak měli rádi i oni mě.
Vaše hlavní srdeční záležitost bude ale zjevně divadlo…
Přesně tak. Zamiloval jsem se díky Činohernímu klubu. Nastoupil jsem tam v době, kdy na jejich prknech kralovala sestava fantastických herců – od Petra Čepka a Josefa Abrháma přes Pepíčka Somra a Jiřího Kodeta až po Jiřinu Třebickou. Skoro všechno takzvaně lidi divadelní. Protože existují i nedivadelní – jak to hezky rozlišovala naše tehdejší kostymérka, což byla moudrá paní. Jsou herci, kteří dohrají repliku, ukloní se, odlíčí a mažou domů. A pak jsou ti, co sundají kostým, ale mají potřebu ještě zůstat a povídat si – o tom, co hráli, jací byli diváci, co se v představení povedlo, nebo ne, ale i o jiných obyčejných věcech. No a tehdy jsme tam skoro všichni byli úplně divadelní.
Zůstaňme u filmové komedie. Na kterou vzpomínáte rád?Na Útěk ze Seriálu. Námět napsal Jirka Just a režíroval to Hynek Bočan. Já hrál herce z televizních seriálů, který z toho úplně zblbne a byla to krásně chytrá sranda. Myslím, že ji málokdo viděl, což je škoda. Nikdy nebyla pořádná premiéra, i dnes tuhle komedii Česká televize vysílá v takové podivné časy jako 10.45 nebo 15 hodin.
Zažil jste i nějaký vyslovený průšvih? Že jste si po natáčení nebo i během něj řekl: Tak tohle jsem neměl brát?
Nesporně jedna z nejhorších komedií, ne-li úplně nejhorší, co Barrandov natočil a kde jsem bohužel účinkoval, byly Talíře nad Velkým Malíkovem. Scénář z 50. let, který dlouho sušili ve studiích, až to někdo koncem 70. let vytáhl - asi neměl co jiného nabídnout na poradě. Dali ho režisérovi Jaromilu Jirešovi. On byl výborný režisér, ale na komedie ne. Tak jako se říká nepouštět Bilaka na saka, platilo: nepouštět Jireše na komedie. Byl to takový pokus o českou sci-fi, na obranu pana Jireše třeba říct, že už scénář byl špatný. Přitom obsazení bylo luxusní – Jan Tříska, Iva Janžurová, Josef Kemr, Vlastimil Brodský, Dana Medřická, Waldemar Matuška, Jiří Větrovec… Já hrál manžela Míly Myslíkové. No, řeknu vám, bylo to příšerné!
Myslím, že tenhle film občas pro velký úspěch opakují v televizi, ne?Ano, tak asi jednou za dva roky. Taky jsem na něj narazil. Zřejmě tam vždycky zaúřaduje šotek a našeptá dramaturgům: pojďme jim u obrazovek trochu zatopit…
Jaký humor máte rád vy sám jako divák?
Ten, co dělával třeba Walter Matthau. Americký herec, který s minimem gest a mimiky dokázal vyjádřit tolik škál humoru. Kaktusový květ, Apartmá v hotelu Plaza nebo Průvodce ženatého muže. To byl humor! Totéž Jack Lemmon a film Nebožtíci přejí lásce. To byly scénáře! Ale miluju i naše Světáky, vznikli v blbé době, ale díky scénáři a báječným hercům jsou nestárnoucí. Jan Libíček, Jiří Sovák, Miloš Kopecký. A samozřejmě skvělé dámské trio Jirásková-Bohdalová-Janžurová. Tihle hráči byli nezaměnitelní! Dnes vládne do značné míry anonymita. Lidé znají herce ze seriálů, ale kolikrát ani neví, jak se jmenují. Přinesla to komerce a také nutnost tu televizní mašinu něčím 24 hodin denně nakrmit.
Chodíte do kina?
Nepříliš. Já si radši počkám na nějaký pěkný biják v noční televizi. Nedávno mě moc potěšil film s Michaelem Cainem Mládí. Kamera, režie, bravurní velké herectví. Před tím byla Velká nádhera. Stejný režisér, Paolo Sorrentino. Krása! Ve světě se točí pořád dobré věci.
Co současné domácí komedie? Také vám připadá, že je laťka často dost nízko?No, nemůžeme nad tím ohrnovat nos. Podívejte, Francouzi měli svého času plejádu komiků, totéž Italové. I ženské měli, výborné komediální herečky. A nemají nikoho. Ani moc dobré autory. Víte, chodí to ve vlnách. Přijde silný ročník, odezní a pak dlouho, dlouho nic.
Teď nejspíš zažíváme „dlouho nic“. Nebo vás na plátně něco rozesmálo?
Jak co. V českých komediích moc ne. Ale netřeba to takhle přísně soudit. Také se hodně proměnila doba. Jsem už starej. Nerozumím současnému humoru, který dělají mladší generace. Tak to zkrátka je, člověk si to musí přiznat.
Komedie tedy ne. Čím si děláte radost?
Studií historie. A tím bych to zakončil. Protože to bychom tu byli do rána.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
