Báječná léta pod psa (HBO GO)

Životní zvraty jedné rodiny očima dospívajícího teenagera. Tak líčí etapu od 60. let do roku 1989 snímek Petra Nikolaeva natočený podle populárního románu Michala Viewegha. Zachycuje dobu, kdy nádech ke svobodě v československé realitě udusily sovětské tanky a začalo období společenského útlumu a letargie. Na přesvědčivé atmosféře i jemném černém humoru se výrazně podílelo herecké obsazení: Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková a dva představitelé Kvida v různých věkových obdobích - Jakub Wehrenberger a Jan Zahálka. „Malý Kvido měl být fotogenický tlouštík, který pronáší dlouhé nedělené věty. Najít jeho představitele bylo mnohem těžší než hledat sympatického uličníka, kterého necháte před kamerou prostě žít. Jana Zahálku pokládám za velice věrohodného – a přitom nám při konkurzu málem proklouzl,“ prozradil režisér.

XXXXX

Zkouškové období (YouTube/Česká filmová klasika)

Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale jako jeden z prvních se 17. listopadu ve filmu dotkl Zdeněk Troška. Pravda, režisér lidových řachand přidal „sametový“ motiv až dodatečně, původně ve scénáři nebyl. Zkouškové období vzniklo už rok po listopadových událostech a líčí příhody studenta Petra, který se bouří proti režimnímu konformismu svých rodičů, prožívá své lásky a ve finále i účast na studentské stávce. Právě tu se rozhodli tvůrci do roztočeného filmu vzhledem k aktuálnímu politickému vývoji rychle dodat. Na plátně se kromě Yvetty Blanarovičové, Jany Krausové a Michala Dlouhého objevila i Lucie Bílá.

Poslední hurá (ČT 2, 17.30)

Poctivý, místy sympaticky kontroverzní pohled na dějiny nám dopřál před sedmi lety režisér Robert Sedláček v unikátním seriálu České století. Vznikl podle scénáře Pavla Kosatíka a v každém z devíti dílů se zaměřil na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou určité karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři neměli ambici soudit, zda to byl dobrý, nebo špatný tah, zajímal je osobní příběh „národního“ aktéra dané doby. Neminuli ani 17. listopad a hlavního hráče Václava Havla. Pád komunistického režimu a tajemství klíčových momentů sametové revoluce si můžete dnes připomenout v dílu s výmluvným titulem Poslední hurá, v němž Václava Havla ztělesnil Marek Daniel.

Něžné vlny

Úplně jinak se na události roku 1989 podíval režisér lehkonohých komedií Jiří Vejdělek. Vypráví příběh nesmělého mladíka, který zápasí s urputným vlivem otce, neúspěšného plavce a matky, bývalé hvězdy dětské lední revue. Rodiče v něm vidí talentovaného pianistu a přenášejí na něj své nerealizované profesní ambice, mladík však má před očima jiný cíl: rusovlasou spolužačku Elu, okouzlující akvabelu. Jednoduchou zápletku nenáročné romance zdobí vlastně jen úplné finále. Odehraje se totiž právě na 17. listopadu 1989, a to přímo na místě činu - na Národní třídě, mezi davem studentů a kordonem policistů a nabídne zatím nejvtipnější teorii o pádu komunismu. Za vším totiž v tomto případě stojí prachobyčejná ztráta panictví…

XXXXX

Bez vědomí (HBO GO)

Strhujícím příspěvkem k sametovému tématu zůstává šestidílný seriál Ivana Zachariáše, který vznikl v produkci HBO, kde je dosud k vidění. Netočí se přímo kolem sametové revoluce, ale především kolem špionů v roce 1989 v Československu a určité teorie nabízí spíše v podtextu. Premiéru měl symbolicky 17. listopadu 2019. V centru pozornosti je manželská dvojice exulantů, která se v říjnu 1989 vrací z Londýna do Prahy. Někdejší disident Viktor Skála (v podání Martina Myšičky) a jeho žena Marie (Táňa Pauhofová) jsou přesvědčeni, že v Československu jim nehrozí už žádné nebezpečí – jsou Britové a komunistický blok se všude hroutí. Realita je však vyvede z omylu… Scénář napsal debutující Ondřej Gabriel a podílel se na něm H. Keith Melton jako odborník na špionážní techniku. Zásluhou všech vznikla neklidná výpověď o době, o které bezpochyby ještě pořád nevíme zdaleka všechno.