„Už 30 let se pohybuji ve filmové branži. Film jsem ale vždycky vnímal jako součást kultury. Ta byla podfinancována a my vytvořili systém podpory filmu na regionální bázi. Když kdokoliv dostal nějakou částku, musel vygenerovat částku vyšší. To se osvědčilo – investice do kultury se totiž vždycky vyplatí," řekl Kosslick, který šéfuje Berlinale od roku 2001. Jeho současný rozpočet činí 22 milionů eur (zhruba 604 milionů korun).

Kosslick na Berlinale založil řadu nových sekcí a iniciativ. Například Perspektivy německého kina pro mladé německé filmaře, koprodukční trh, Fond světového filmu či kulinářskou kinematografii. „Ta vznikla před osmi lety, promítají se na ní filmy a zároveň kuchaři vaří a diváci to mohou ochutnat. Kapacitu má omezenou, zhruba 2000 vstupenek je hned vyprodáno. A tak mě napadlo, že bychom mohli v příštím roce zařadit Sedmikrásky Věry Chytilové, kde také byla hostina," řekl. Jakýsi klon berlínské sekce by se pak mohl objevit i v Praze.

Dieter Kosslick vystudoval na mnichovské univerzitě komunikační vědu, politiku a pedagogiku. Po získání magisterského titulu byl tiskovým mluvčím, vedoucím sekretariátu starosty a novinářem. Založil nebo vedl významné společnosti a nadace pro podporu kultury v Německu, které měly přesah do Evropy. V roce 1983 se zapojil do práce ve fondech, které financovaly německý filmový průmysl, a o tři roky později založil Evropské fórum nízkorozpočtových filmů. V roce 1992 začal šéfovat nově založené nadaci Filmstiftung NRW; důsledkem bylo, že se z Porýní stal nejdůležitější filmový region Německa.

„Berlinale je dnes největší světový festival co do návštěvnosti. Když jsem ale do jeho čela před 13 lety nastoupil, byli všichni dost skeptičtí a diváků ubývalo. Dnes má 350.000 diváků, kteří za měsíc městu přinesou 150 milionů eur (4,1 miliardy korun)," uvedl a připomněl vztahy této přehlídky s českými filmaři, které trvají už desítky let.

Sametoví teroristé byli letos v Berlíně uvedeni v rámci nesoutěžní festivalové sekce Forum. Stejnou cenu deníku Tagesspiegel získal v roce 2011 dokument Eriky Hníkové Nesvatbov. Rok předtím tam zabodovala Hřebejkova Kawasakiho růže odměněná cenou ekumenické poroty a cenou Mezinárodní konfederace uměleckého a esejistického filmu (CICAE). V roce 2007 převzal v Berlíně režisér Jiří Menzel za snímek Obsluhoval jsem anglického krále cenu Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI). V roce 1990 dostal Zlatého medvěda za trezorový snímek Skřivánci na niti.

Zdroj: Youtube