Švédova kafkárna v ruské automobilce

Dva dokumenty, které právě vstupují do kin, potvrzují fakt posledních let. Českému filmu se lépe daří na poli dokumentárním nežli hraném. Především nasazením svých tvůrců a ochotou hledat zajímavé aktuální látky. Švéd v žigulíku, který je celovečerním debutem publicisty Petra Horkého, je přesně tím případem.

Nic jako dřív. Filmový mikrosvět varnsdorfských teenagerů

Líčí odyseu úspěšného švédského manažera a bývalého vojáka Bo I. Anderssona za oživením známé ruské automobilky Toljatti. Vůz značky Lada se měl v sedmdesátých letech stát výkladním zbožím sovětské prosperity. A právě sem přichází o čtyřicet let později Andersson, manažer s přívlastkem krizový. Továrna prodělává miliardy rublů ročně a kam se člověk podívá, tam je vše v rozkladu. Neohrožený Švéd, jenž vzkřísil už jednu ruskou automobilku, vstupuje do Toljatti s malým týmem a odvážným cílem: být prvním cizincem, který firmu zvedne z popela.

„Oficiálně vás nepodpořím, ale dělejte, co umíte,“ dostane na cestu požehnání od samotného Putina. Což se posléze i stane. Manažer se začne zkušeně prodírat úskalím překážek, přestože hladkému provozu výroby brání tisíc a jedna věc, zejména pak pověstná ruská lenost, léty hezky uleželá. Od zjištění, že „opět nejsou hotové blatníky, už po sedmadvacáté“ přes vodu v hale, kterou by mohla řešit „jedině nová svažující se podlaha“ až po bílení zdí, o něž se pracovnice štětkami spíše opírají než by je natíraly.

Muzikálový mistr Andrew Lloyd Webber slaví sedmdesátku

Našinec by při pohledu na každodenní lidskou liknavost šílel po týdnu, Andersson je ale odhodlaný ji ustát. Vysvětluje, kontroluje, efektivně a bryskně řeší problémy. Také ale propouští. „Za co je platit,když nepracují,“ soudí oprávněně. Jeho úsilí je korunované úspěchem, z linky sjíždí po čase nový model Lady a koná se slavnostní párty. Místní ale cizímu vetřelci „kapitalistické manýry“ nehodlají odpustit…

Horký sleduje s kamerou celou kafkovskou anabázi jednoho muže v zatuchlém systému. Všímá si bizarních detailů a nápaditě je zapojuje do hry (třeba tlampač oznamující nad střechami hal vše, od věcných technických údajů až po osobní narážky na ředitelovu přítelkyni a manažerku, mimochodem ze Škodovky) i národních charakterů, přičemž ústřední linku filmu tvoří příběh charismatického Anderssona. Se všemi momenty jeho zdejšího působení, od privátních momentek u medvědí kůže či na objevené lodi, přes manažerskou obhajobu firemní vize až po kapitulaci. První v jeho profesním životě…

Jan Pachl dotočil rodinný film podle knihy Marie Poledňákové

Invenčně tak film povýšil z pouhé publicistiky, k níž mohl snadno sklouznout, na poutavý dokument, jehož hrdinu vás baví sledovat až do samého hořkého konce. S přesahem do zábavné, ale pronikavé výpovědi o národní povaze a bafuňářské ruské nadutosti, s níž nehnete, ani když jste Švéd…