Dočkal se několika zpracování, prvním byl Lamačův němý film z roku 1926 Dobrý voják Švejk s Karlem Nollem v titulní roli. Známá je také Fričova adaptace se Sašou Rašilovem, natočená na počátku třicátých let, či dvoudílná a asi nejznámější verze Karla Steklého, kde ztvárnil dobrého českého vojáka procházejícího s osobitým zemitým humorem prvoválečnou frontou Rudolf Hrušínský. Za pozornost ale stojí i dnes téměř zapomenutý loutkový film Jiřího Trnky Dobrý voják Švejk (1954), na jehož scénáři pracoval režisér s Janem Werichem, který k vybraným třem epizodám z Haškova románu namluvil i komentář.

Rumburská tragédie

O tři roky později vznikl jiný, válečnými událostmi inspirovaný snímek, Štyridsaťštyri. Slovenský režisér Paľo Bielik v něm vypráví příběh trenčínského pěšího pluku, který se v Kragujevaci vzbouří proti důstojnické zvůli. Obdobné téma navíc podle skutečné události vypráví i film Hvězda zvaná pelyněk (1964). V tomto případě jde o volnou variaci režiséra Martina Friče a scenáristy Jiřího Procházky na tragické dny v Rumburku roku 1918.

VLADO MÜLLER. Na karlovarském festivalu v r. 1979 před plakátem k filmu Signum laudis.  Tehdy 29. května salva dvanáctky hrůzou vyděšených mladíků v uniformách salzburského regimentu Jeho císařského Veličenstva Karla I. Habsburského ukončila na sportovním hřišti za rumburským hřbitovem životy třiadvacetiletého telegrafního úředníka plzeňského nádraží Stanka Vodičky, třiadvacetiletého zaměstnance plzeňského divadla Františka Nohy a dvaatřicetiletého rodáka z Čepince u Plzně Vojtěcha Kováře. Revolta českých vojáků se stala jednou z nejvýznamnějších událostí v Čechách, vedoucí následně k 28. říjnu a konci Rakouska-Uherska.

„Drahá maminko! Přijměte nejsrdečnější pozdrav a vřelé políbení už poslední proč, dozvíte se později. Bylo u nás v Rumburku něco nepředvídaného, čehož jsem se musil též zúčastnit, a to má za následek, že stojím nyní před stanným soudem a budu odsouzen k smrti…", tolik z dopisu hlavního protagonisty rumburské vzpoury vojína Františka Nohy, který napsal krátce před vyhlášením rozsudku smrti a který cituje Jindřich Marek ve svém textu věnovaném na serveru luzicke-hory.cz srovnání filmové fikce a skutečnosti. Květnová vzpoura českých vojáků v severočeském Rumburku se řadí k největším protiválečným vystoupením domácích vojáků, ve Fričově filmu se v krušných chvílích ocitli Radoslav Brzobohatý, Jan Tříska, Jiří Sovák a Rudolf Deyl ml.

A do třetice ještě jedna vzpoura. V roce 1980 natočil Martin Hollý své Signum laudis strhující protiválečné drama, jehož antihrdina kaprál Hoferik (v bravurním podání Vlado Müllera) ztělesňuje válečný fanatismus, který se vymkl kontrole. Film, který získal Velkou cenu na karlovarském festivalu, vznikl podle výtečného scénáře Jiřího Křižana. Ten za něj dostal cenu Klementa Gottwalda, kterou odmítl převzít s tím, že Gottwald podepsal jeho otci v 50. letech trest smrti.