Už od dob Williama Shakespeara patří k pořádnému dramatu také šermířský duel, v němž padají zábrany a hrdina se musí v boji utkat nejen s protivníkem, ale také sám se sebou a vlastními strachy a pochybami. Rvačkami a souboji se nešetří ani v pohádkách, kde bývají součástí zásadních dějových zvratů. Které soubojové scény jsou ty nejlepší?

Redaktor Deníku, jenž se ve volném čase sám věnuje scénickému šermu, se na to dotázal v anketě členů facebookové skupiny Historický šerm, sdružující zejména lidi, kteří mají jako koníček (a někdy i profesi) oživenou historii, scénický boj, rekonstrukci vojenských technik minulých dob a podobnou činnost. Jde o lidi, kteří mají tak či onak k šermu blízko. 

Vyhrála pohádka S čerty nejsou žerty

Naprosto suverénním vítězem ankety se stala legendární šermířská scéna z filmu S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana z roku 1984, ve které se mladý mlynář Petr Máchal v podání herce Vladimíra Dlouhého utkal s knížecími vojáky (členy šermířské skupiny Regius) nejdřív pod stropem stodoly a poté na humnech za stodolou. Od 23. do 27. prosince pro ni hlasovalo 187 členů skupiny, což jí s velkou převahou zajistilo první místo.

| Video: Youtube

Druhá příčka připadla s výrazným odstupem světové kinematografii, konkrétně americké televizní pohádce Princezna nevěsta režiséra Roba Reinera z roku 1987 a šermířskému duelu, jenž v ní svede "profesionální šermíř Inigo Montoya" v podání herce Mandyho Patinkina s "pirátem Robertsem", představovaným Chrisem Elwesem. Pro tento souboj s mnoha akrobatickými prvky, který je zajímavý i tím, že oba protagonisté si v jeho průběhu prohodí zbraň z ruky do ruky a šermují stejně dobře nejdřív levačkou a potom pravačkou, hlasovalo 55 členů skupiny.

| Video: Youtube

A jako třetí skončila pozoruhodná scéna z filmu Hvězdný prach režiséra Matthewa Vaughna z roku 2007, v němž se hrdina v podání Charlieho Coxe utkává s nemrtvým soupeřem. Tento souboj si získal přízeň 47 členů skupiny.

| Video: Youtube

První pětici pak uzavřely dva filmy, patřící spíš do žánru fantasy: Hvězdné války George Lucase, jejichž soubojové choreografie tvoří ve světě šermu samostatný podžánr a jsou často napodobovány i parodovány, a americká středověká fantasy z roku 1985 Jestřábí žena režiséra Richarda Donnera, v jejímž závěru se utká hlavní hrdina kapitán Navarre ve strhujícím jezdeckém turnaji s biskupskými strážemi přímo v chrámové lodi.

Zbývající pětici filmů do první desítky pak bez výjimky tvořila česká vánoční pohádková klasika: šestý byl duel prince Velena s čarodějem Mrakomorem v Princi a Večernici (1978), sedmý souboj prince Radovana s králem Kazisvětem v Princezně se zlatou hvězdou (1959), osmý jezdecký i pěší rytířský turnaj ve Třech rytířích a lněné kytli (1996), devátý noční boj krále Miroslava s královskými biřici v setmělé mlýnici ve filmu Pyšná princezna (1952) a desátý další rytířský turnaj, který se objevil ve filmu Princ Bajaja (1971).

Podklouznutí Vladimíra Dlouhého

Choreografii vítězné šermířské scény z filmu S čerty nejsou žerty vymýšlel šéf šermířské skupiny Regius a dramaturg Československé televize Václav Luks. Podle svých slov má její zápis dodnes uložený. Vladimír Dlouhý chodil řadu dní trénovat se členy skupiny, aby se naučil přesnou choreografii a mohl v celé scéně vystupovat opravdu sám.

"Ta scéna se připravovala asi čtvrt roku. Tréninky probíhaly v Josefské na Malé Straně a Vladimír tam s námi chodil cvičit velice často, což je také na výsledku vidět. Nebyla to pro něj jednoduchá záležitost, protože to není jediná šermířská a akční scéna, kterou ve filmu má, je jich tam víc a při jejich natáčení si sáhl opravdu až na dno," zavzpomínal pro Deník Václav Luks.

Scéna se skládala celkem ze tří částí - boje ve stodole, při níž Petr Máchal i vojáci běhají po střešních trámech, boje za stodolou, kam Petr seskočí z vikýře a bojuje s tyčí proti šavlím, a boje před stodolou, kde už má šavli, kterou sebral jednomu z vojáků. Při natáčení se stala i jedna malá nehoda, jež ve filmu zůstala a lze si jí všimnout. "Když Vladimír v roli Máchala odstrčí vojáky a běží si ke zdi stodoly pro tyč, tak podklouzl po nadělení, které tam zanechala domácí zvířata. Tohle podklouznutí ve filmu zůstalo a je tam dodnes vidět. Bylo ale skutečné," říká Václav Luks.

Václav Luks s ním coby se šermířem spolupracoval i později, například v o rok mladším seriálu Slavné historky zbojnické, které opět režíroval Hynek Bočan a Vladimír Dlouhý v nich ztvárnil roli francouzského lupiče a trestance Salvátora, který proslul neustálými útěky z vězení. Sešli se i při přípravě výstavy "Přehlídka 40 let československé znárodněné kinematografie", jež se v roce 1985 konala v pražském paláci U Hybernů.

"V rámci výstavy jsme tam se skupinou Regius předváděli přípravu šermířských scén pro filmy a já jsem to s Mirkem Dlouhým uváděl. Zajímavé je, že jsme tam realizovali i část onoho souboje z filmu S čerty nejsou žerty, kdy jsem se Mirka zeptal, jestli by si to troufl ještě zopakovat, on řekl, že ano, a odložil sako (jako konferenciéři jsme byli oba v obleku), na scénu napochodovali tehdejší členové naší skupiny v uniformách vojáků z filmu a znovu to s Mirkem odšermovali," popisuje Václav Luks. 

Oblíbené vánoční pohádky:

Fotogalerie: Nejhezčí vánoční pohádka

Šermíři oceňují na bojové scéně ve filmu S čerty nejsou žerty zejména poctivou kaskadéřinu a propracovanou návaznost pohybu mnoha postav zapojených do duelu, a navíc celá pohádka prostě baví. "Na tom měl velkou zásluhu režisér Hynek Bočan, který si na tom nesmírně lpěl jako na každém svém projektu a od každého chtěl maximum," uzavírá svou vzpomínku Václav Luks.

Choreografie od šermířské legendy

Za větší zmínku stojí i souboj, který v šermířské anketě skončil jako druhý: akrobatický až ekvilibristický duel mezi pirátem Robertsem a Inigem Montoyou v Princezně nevěstě. Jeho choreografii dostal na starost Bob Anderson, legendární šermířský choreograf, který je podepsaný pod většinou slavných soubojových scén světové kinematografie posledního půl století.

Anderson připravoval bojové scény pro filmy déle než 50 let a vedl šermíře do vysokého věku: narodil se v roce 1922 a například choreografii pro poslední díly trilogie o Pánu prstenů režiséra Petera Jacksona, pro první díl Pirátů z Karibiku nebo pro španělský historický film Alatriste připravoval už po své osmdesátce (zemřel v roce 2012 ve věku 89 let). 

Mandy Patinkin, který ve filmu Princezna nevěsta ztvárnil Iniga Montoyu, trénoval pod Andersonovým vedením šerm půl roku, jeho protivník Cary Elwes čtyři měsíce. "Pracovali jsme osm až deset hodin denně," vzpomínal na toto období Matinkin pro časopis Vanity Fair. Kromě Boba Andersona se na jejich přípravě podílel také britský kaskadér Peter Diamond.

Herci se museli naučit nejen šermovat, ale kvůli prohození zbraně z ruky do ruky šermovat oběma rukama. To prý dalo zvlášť zabrat tehdy čtyřiadvacetiletému Elwesovi. "Vůbec žádný výcvik šermu jsem do té doby neměl, takže jsem byl hodně pozadu," zavzpomínal pro Vanity Fair. Při nácviku šermu si navíc zlomil na levačce jeden prst a po srůstu jej musel znovu rozhýbávat.

Při natáčení pak oba herci končili navzdory tréninku po každé sekvenci zcela promočení potem. "Ať jsem byl unavený jakkoli, ani za nic bych to neřekl Bobovi, protože on nedal najevo únavu nikdy, a to mu bylo šedesát," řekl k tomu Patinkin.

Pečlivá příprava se ale vyplatila - šermířská scéna se stala legendou.

V anketě figurovala Andersonova práce na vícero místech, protože byl i tvůrcem šermířských soubojů ve Hvězdných válkách, které skončily čtvrté. V tomto filmu dokonce zaskakoval v šermířské scéně za představitele Dartha Vadera. Toto jeho účinkování se zprvu tajilo, později ho ale prozradil představitel Luka Skywalkera Mark Hamill. "Vždycky to mělo být tajemství, ale nakonec jsem řekl Georgeovi (režiséru Georgeovi Lucasovi, pozn. red.), že to podle mě není fér," uvedl Hamill v rozhovoru s časopisem Starlog v roce 1983. "Bob tvrdě pracoval a dřel tak, že si zaslouží nějaké uznání. Je směšné živit mýtus, že všechno dělá jeden člověk."