Pod komedií Po čem muži touží, jež vstupuje do kin, jsou svorně podepsáni její režisér Rudolf Havlík a spisovatelka Radka Třeštíková. Hrdina, machisticky založený šéf Playboye Karel, se jednoho rána probere jako Karla. Uvnitř zůstává mužem, tělo má ovšem ženské. Od té chvíle je nucen zkoumat a přehodnocovat mužský pohled na svět. Počínaje outfitem, přes prezentaci na pracovišti až po komunikaci s muži a zejména ženami.

Chtěný humor

Pomiňme fakt, že scenáristé základní schéma opsali z jiných, zručněji natočených komedií, zejména pak americké z roku 2000 Po čem ženy touží (včetně některých scén), kde po boku Helen Hunt exceloval Mel Gibson. Horší je, že se jim nepodařilo, až na výjimky napsat nosné situační gagy a vtipné dialogy, jaké si žánrovka žádá. Většina z nich doplácí na neschopnost odhadnout míru.

Chata na prodej
Festival smíchu je ve středním věku. A ponese se v trochu rebelském duchu

Takže si člověk občas se steskem vzpomene na svěží slovní pink pong Mela Gibsona a Helen Hunt! Zatímco mezi nimi to jiskřilo, případnou chemii mezi Karlou a kámošem Čestmírem v podání Matěje Hádka spolehlivě zabíjí hulvátské fóry typu: „Ty kozy máš docela pevný, ne?“

Jako obvykle, méně bývá více. V tomto případě by fungoval lépe jemnější humor. Už tak nereálný svět, do nějž autoři své postavy vrhli, dovršuje série product placementů - od všude možně servírované kávy, po jejímž množství by běžný smrtelník skončil u kardiologa, až po značku aut a saka od Bandiho. Postavy předstírají život v luxusních bytových interiérech a restauracích, až smutně málo situací působí přirozeně (dialog Karly s dcerou).

Zdroj: Youtube

Jedinou devízou je Anna Polívková, jež si navzdory výše řečenému udržela solidní komediální laťku, přestože jí tvůrci různě variovanou lascivitou a věčnými pády na zem házejí klacky pod nohy. Ostatní lépe či hůře statují v rámci chabého příběhu, v němž se nic nestane (Jiří Langmajer, Táňa Pauhofová, Jiří Havelka).

Pokusem o humor to ostatně začalo už na premiéře, kde moderátor „vtipkoval“ o reálných (!) toi-toikách před plátnem pro případ nevolnosti. Svým způsobem měl pravdu. Odskočit si během téhle zflikované banální podívané chce člověku poměrně často.

Hodnocení Deníku: 50 procent

Polský film Tvář
Jak se vymítá Tvář. Bizarní příběh vypráví o polském pokrytectví