Občas k nim přidají svůj pohled na Ukrajinu i evropští filmaři. Pojďme se u některých děl zastavit, jsou dosud k vidění na různých platformách.

Jones mezi mrtvolami

Mimořádně výmluvný snímek z hlediska vztahů Ruska a Ukrajiny natočila před třemi lety Agnieszka Hollandová. Její Mr Jones se vrací do období ukrajinského hladomoru ve 30. letech, kdy kvůli rozhodnutím z Moskvy zemřely miliony Ukrajinců. Vlaky se zrním mířily totiž jinam. Titulním hrdinou filmu je velšský novinář, jenž Ukrajinu osobně navštívil a riskoval život, aby podal světu zprávu o hladovějících Ukrajincích. Byly mezi nimi i děti, které ve vesnicích požíraly vlastní sourozence. „Zkušenost druhé světové války a holokaustu dala Evropě cosi jako očkování ze strachu, že by se něco podobného mohlo stát znovu. Tento obranný mechanismus se ale v posledních letech rozplynul," pronesla režisérka prorocká slova během promítání filmu na Berlinale roku 2019.

Divočina Kmenu

Mezi prvními, který na sebe výrazně upozornil, a to i v zahraničí, byl Kmen z roku 2014. Celovečerní debut Myroslava Slabošpyckého nahlíží do internátní školy, kam přichází mladý Sergej. Aby ve zdejším syrovém režimu „přežil", vstoupí do divoké organizace, tzv. Kmene. Náhodný sex s jednou z kmenových konkubín však přeroste v lásku a Sergej musí proti své vůli porušit všechna nepsaná pravidla dané komunitní hierarchie. Krutost podmínek podtrhuje minimum zvuků a vůbec poprvé ve filmové historii také výlučné použití znakové řeči. Navíc bez titulků i doprovodného hlasu.

Rusové v Moskvě si dopřávají poslední burgery z McDonald's
Strýček Váňa místo McDonald's? Rusko chystá vlastní řetězec s podezřelým logem

Natáčelo se v době, kdy už Ukrajina čelila známým dramatickým událostem. Někteří ze štábu odcházeli v pauzách na demonstrace a natáčení se muselo občas stopnout kvůli blokádě ulic. Sergeje hrál devatenáctiletý neherec, Kyjevan Grigory Fesenko, dítě ulice z nejrůznějších part. Při natáčení jej štáb držel tři měsíce pod dohledem a v izolaci od pouličních kamarádů. To vše se zásadním způsobem odrazilo na energii filmu, který získal řadu cen na zahraničních festivalech včetně Cannes. Promítal se i na karlovarském festivalu.

Bermudský trojúhelník

Únor 2014. Ještě pár hodin a záliv jezera Donuzlav bude svědkem boje jediné lodě proti kruté přesile. To je děj ukrajinského filmu Čerkasy, který můžete vidět ve čtvrtek večer na ČT art. Líčí příběh dvou přátel, kteří slouží na minolovce v nesprávné době. Z Ukrajiny prchá po kyjevských protestech bývalý prezident Viktor Janukovyč a ruské jednotky zablokují záliv jezera Donuzlav, aby znemožnily sedmi lodím ukrajinských námořních sil vplout do Černého moře. Všechny se postupně vzdávají, až na jedinou - minolovku U311. Film je inspirován skutečnými událostmi z roku 2014 a na plátně je připomněl autor a režisér Tymur Jaščenko pocházející z města Čerkasy, podle nějž dostala loď své jméno. Někteří námořníci si ve filmu zahráli sami sebe.

Zdařilé je i další válečné drama natočené podle skutečných událostí: Kyborgové. Film Achtěma Sejitableva se vrací k jedné z nejdramatičtějších fází rusko-ukrajinské války, k obraně doněckého letiště roku 2014. Dramaturgyně Natalia Vorožbytova psala a editovala dialogy postav podle konzultací s reálnými „kyborgy“- vojáky, kteří se akce účastnili. O letiště se tehdy bojovalo dlouhých 242 dnů.

Městská divadla promítnou film o Kyjevě
Stop Rusku. Český lev, divadla i Svět knihy reagují na válku na Ukrajině

Z trochu jiného žánrového ranku je Vulkán, v němž Roman Bondarčuk oživuje postsovětskou realitu Ukrajiny. Hrdinou je tlumočník a řidič monitorovací mise OBSE, kterou provází na hranice s okupovaným Krymem. V určité chvíli ale ztratí telefonní signál, a navrch i auto s celou misí. Uvězněn v jakémsi pomyslném „bermudském trojúhelníku“ bloumá krajinou a posléze jihoukrajinským městečkem s jeho podivnými obyvateli i pravidly…

Ukrajinská pouta

Pokud chcete opravdu dobře poznat Ukrajinu a její život před válkou, zkuste alespoň některý z dokumentů Sergeje Loznici nebo Vitalije Manského. Není to oddechová podívaná, ale podnětná rozhodně. Klíčový je určitě film Sergeje Loznici Donbas. Promítal se před dvěma lety v rámci Týdne ukrajinského filmu a poté i po skončení přehlídky a obě jeho projekce byly totálně vyprodané. Zaslouženě. Je nekompromisním pohledem na události na Donbasu.

Robert Pattinson jako nový Batman
Studia Warner Bros či Disney dala stopku Rusku. Kina neuvidí Batmana a další

Dva skvělé dokumenty jsou dílem režiséra Vitalije Manského: ve filmu Příbuzní nahlíží autor do vlastní rodiny a zkoumá generační pouta jejích členů, vztah k Rusku i odkaz k současnosti. Svědkové Putinovi se sice neodehrávají na Ukrajině, jsou však výmluvným ohlédnutím za začátky kariéry toho, jenž aktuální válku začal - Vladimira Putina. Sahají až do roku 1999, kdy se Manskij jako kameraman dostal do politikovy blízkosti v době jeho nástupu na prezidentský post. Svým komentářem reflektuje režisér dobu i Putinovo jednání, jež staví do kontrastu s děním pozdějších let.

Na Ukrajině točili i Češi. Strhující vizuální a hudební náladu má například krátký snímek Elišky Cílkové Pripjať piano z krajiny kolem Černobylu. Originální ztišená podívaná přibližuje pocity z města, které museli lidé opustit a po nichž zůstaly jen zvuky uvězněné v rozpadajících se pianech. Řada z původních obyvatel Pripjati se s černobylskou tragédií nikdy nevyrovnala, a tak někteří začali skládat své písně a básně a navštěvovat své zchátralé byty v zapovězené radioaktivní zóně. Všechny tři filmy najdete na DAFilms.cz