Z výše uvedeného je zřejmé, že nejde o žádnou hřejivou podívanou, u níž lze bezstarostně chroupat popcorn. To tedy vskutku ne. Ostatně tu jeho filmy nenabízejí nikdy. Ani psychologický thriller PI, což byl jeho první počin vpuštěný do kin, ani Rekviem za sen natočené podle stejnojmenné knihy Huberta Selbyho, či Wrestler, natožpak Černá labuť s brilantní Natalií Portman, u jejíž do krve rozdrásané rozdvojené osobnosti zapomenete na něžné cupitání baletek za konejšivých tónů Čajkovského.

Na stylu tohoto skvělého, byť nízkorozpočtového dramatu se prý podepsaly filmy Hnus a Nájemník Romana Polanského a Aronofsky na něm pracoval deset let. Snad jen Fontána zůstala někde mezi hranami, netěšila se ale nijak zvláštní přízni diváků ani kritiků.

Harry Potter a Tajemná komnata
Vyrazte na film jako kdysi. Se symfonickým orchestrem

Sám sebe označuje režisér za „televizního maniaka”, což mu prý zůstalo z dob, kdy ho jako malého posadila matka před televizi a řekla: „Už nikdy nebreč!“ Tuhle výchovnou lekci ale zjevně nedotáhla do konce, neboť smutky ve filmaři zůstaly. Svědčí o tom i matka!

Zdroj: Youtube

„Byl jsem velmi smutný a mučil se různými úzkostmi, které jsem chtěl nějak vyjádřit. Film je touhle těžkou cestou,“ popsal důvody k realizaci své novinky, kterou představil poprvé na zářijovém festivalu v Benátkách. „Lidi vám pořád říkají „ne.“ Vzbudit se každé ráno, vstát z postele a vydat se vstříc všem těm „ne“, k tomu musíte mít vůli věřit aspoň v něco,“ řekl pro Hollywood Reporter.

Těžko říct, čemu věřil, když připravoval matku!, výsledný tvar každopádně působí hodně rozpolceně. A lze v něm najít všechny možné odkazy na četná traumata filmových postav, Polanského hororem Rosemary má dětátko počínaje a von Trierovým Antikristem konče. Včetně sporného vztahu k matce, jež tu tvůrci nestála ani za to, aby napsal titul filmu s velkým písmenem „M“.

Policie Modrava - natáčení druhé řady.
OBRAZEM: Policie Modrava nekončí, filmaři se na Šumavu vrátí

Zápletka je vcelku banální: klidný dům na samotě známého spisovatele a jeho půvabné manželky začínají zvolna ohrožovat ataky cizích lidí. Nejprve dvojice cynických manželů, poté jejich synové a další lidé a stupňující se pustošení s láskou renovovaného domu provází i rozklad jejich vztahu. Hrdinčino mateřství, ženství i důvěru v manžela ohrožuje postupně prakticky vše narcismus jejího muže, krvavá minulost domu, apokalyptické výjevy i její vlastní vnitřní běsy.

Divácké reakce na snímek pracující s řadou známých filmových motivů a klišé jsou rozporuplné jako film sám. A naplnily se zatím i obavy ohledně tržeb. Dosud film vydělal na domácí půdě ještě méně, než se čekalo 7,5 milionů dolarů. Tedy ještě méně než žebříčkoví „zoufalci“ Rituál, Box a Zabít tiše.

Ne všechny noční můry filmařů zosobněné na plátně mají dobrý konec. To známe třeba od Antikrista Larse von Triera. Jejich trpitelé se sice možná zbaví svých muk, ale co nebozí diváci?