Mezi těmi, kteří letos mohli v přeloučské Občanské záložně získat prestižní Cenu Františka Filipovského za nejlepší herecký výkon v dabingu, byla také známá herečka a dabérka Vanda Hybnerová.

Nakonec si sice vítězství z rodiště krále českého dabingu Františka Filipovského odvezla v hlavní ženské kategorii Eliška Balzerová, ale i nominace se počítá…

Co říkáte na to, že jste si letos vysloužila nominaci na prestižní Cenu Františka Filipovského?
Samozřejmě mě to potěšilo. A to i proto, že šlo o roli Cariie Mathisonové, kterou ztvárnila Claire Danesová ve filmu Ve jménu vlasti. Byla to poměrně náročná postava, dokonce bych řekla, že i docela hezká herecká výzva. Tato role totiž procházela silným emocionálním vývojem.

Berete tuto nominaci trochu i jako satisfakci za to, že jste se pustila do boje za kvalitu českého dabingu?
Určitě si cením toho, že jsem nominaci dostala i kvůli tomu, že jsem přes půl roku žádný dabing neudělala. Je to tím, že jsem na černé listině dabingových studií za to, že jsme se společně s ostatními kolegy ozvali a upozornili na to, v jakých podmínkách se nyní český dabing dělá.

Jaké byly podmínky při dabingu, za který jste si vysloužila letošní nominaci?
Tento dabing se dělal ještě 
v době, kdy byl na práci alespoň nějaký čas a mohl být kvalitně provedený.

O co ve sporu s dabingovými studii vlastně jde?
Trochu mě mrzí, že z některých mediálních výstupů to vypadá, že nám hercům jde jen o více peněz. O tom ale tento spor vůbec není. Jde nám o to, že úroveň českého dabingu klesla a dnes ho dělají i lidé, kteří k němu nemají ani vztah, ale ani odpovídající kvalifikaci. Berou ho nikoliv jako uměleckou disciplínu, ale jen jako prostředek pro vydělávání peněz. A to je mi osobně líto.

Co dělat pro to, aby česká dabingová škola zůstala na vrcholné pozici minimálně v evropském měřítku?
To je velmi složitá otázka, na kterou se snad ani v kostce nedá nějak jednoduše odpovědět. Ale jde nám o to, aby si český dabing zachoval kvalitu, jakou minimálně v evropském měřítku měl. I proto se přece každý rok pořádají v Přelouči Ceny Františka Filipovského, aby na kvalitní dabing upozorňovaly.

Jak to tedy podle vás vypadá s českým dabingem teď?
Dnes bohužel dabuje kdekdo. Jde hlavně o rychlost a o to, aby se s dabingem ve studiu ztratilo co nejméně času. Dabingová studia si navzájem kradou seriály. Kolikrát se i stane, že herec nějakou postavu začne dabovat, ale pak přijde nějaké jiné studio, nabídne levnější cenu a v polovině seriálu se stane, že je přeobsazen a danou postavu už mluví někdo úplně jiný. To je podle mého názoru trochu podraz na lidi, kteří se na seriál dívají.

A jaký dabing zaujme vás?
Přiznám se, že už si televizi ani nepouštím. Některý dabing zkrátka poslouchat nemohu, takže se raději dívám na filmy v originále.

Přežije podle vás kvalitní český dabing?
To je těžké říci. Na to nemám odpověď. Myslím si, že stále ještě jsme národ, který je na dabing zvyklý a má ho rád. Pořád tady je generace lidí, kteří nejsou schopní přijímat filmy v originále a dabing potřebují. Televize je pro ně vítaný společník. My nechceme nic více, než aby se dabing vrátil do úrovně, na jakou byli tito lidé dříve zvyklí. Pak je i zážitek z filmu pro diváka větší, když je opatřen kvalitním českým dabingem.

Co je k němu potřeba?
Především čas. Ještě před několika lety bylo na jednu hlavní postavu zhruba stejně času, jako je teď na celý film. A to je na kvalitě dabingu opravdu hodně znát.

Daří se podle vás tlačit na dabingová studia, aby se k takovému dabingu neuchylovala?
Upřímně řečeno, v tomto směru nejsem zrovna velký bojovník. Od chvíle, kdy jsem se přidala ke skupině herců, kteří na podmínky některých dabingových studií odmítají přistoupit, jsem neměla jedinou práci v dabingu.

Myslíte, že přeloučské Ceny Františka Filipovského mohou mít nějaký vliv na to, aby kvalitní česká dabingová škola nezanikla úplně?
Uvidíme. Doufám, že přeloučská cena vydrží a hlavně doufám, že bude za co oceňovat. Osobně zatím moc nevím, z čeho se bude vybírat příští rok, když je teď většina dabérských špiček bez práce a jejich role přebírají lidé, kteří sice tyto postavy namluví, ale s kvalitním dabingem jejich práce nemá nic společného.

Jak jste vnímala atmosféru letošního ročníku přeloučských městských oslav?
Asi dva týdny před přeloučskými oslavami jsem vystupovala na jednom festivalu v Kolíně. Tehdy jsem si říkala, jak moc fajn je, když města mají nějaké své výrazné osobnosti, jimž mohou vzdát hold a dokonce to i dělají. Myslím, že v případě Cen Františka Filipovského se to v Přelouči určitě daří. Zábava tu byla báječná a atmosféra na náměstí skvělá. Je dobře, že se tyto akce konají nejen v Praze, ale že se dostanou i do regionů.   (td, šim)

Kdo je Vanda Hybnerová?
Známá česká herečka a dabérka se  narodila 30. září 1968 v Praze. Je dcerou herce, mima a divadelního pedagoga Borise Hybnera a bývalou manželkou herce Saši Rašilova, se kterým má dvě dcery – Antonii a Josefínu.
Vanda Hybnerová absolvovala pražskou jazykovou základní školu v Ostrovní ulici. Vystudovala fotografii na grafické škole a herectví na pražské DAMU.
Přibližně sedm let hrála v Divadle Labyrint a působila v celé řadě dalších pražských divadel.
Nyní hostuje v Divadle Palace, v Dejvickém divadle a Stavovském divadle (scéna Národního divadla).
Za své dosavadní herectví obdržela v roce 2004 prestižní Cenu Thálie za ztvárnění  postavy Catherine ve hře Důkaz v inscenaci Divadla v Řeznické, roku 2005 byla nominována na Cenu Alfréda Radoka za ztvárnění postavy Petry v Fassbinderově hře Hořké slzy Petry von Kantové. Diváci ji mohli vidět také ve filmech Divoké včely, Román pro muže, Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko, Křídla Vánoc a v televizních seriálech Pojišťovna štěstí, Ulice, Letiště, Soukromé pasti, Taková normální rodinka, 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem či Dokonalý svět. Tradičně účinkuje rovněž při Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě.   (fa, wikipedia.org)