Jan Kačer patřil mezi zakladatele pražského Činoherního klubu, kde režíroval slavného Revizora, Višňový sad nebo Na dně. Stál u zrodu Občanského fóra, dva roky působil pod jeho značkou v řadách poslanců, podílel se na aktivitách Nadace Charty 77. Téměř celá 90. léta režíroval v Národním divadle v Praze, působil tam i jako herec. Před třemi lety převzal na stejném pódiu Cenu Thálie.

Divadlo? Lidi mají pracovat!

Byl neústupným zastáncem pravdy, což mu v 70. letech vyneslo nelibost režimu. Daní za jeho politickou nekompromisnost byl nucený odchod z Prahy do ostravského angažmá. Odloučení od rodiny těžce nesl. Pro většinu tamního souboru byl ovšem zjevením a setkání s ním každodenním svátkem. „Když přišel, bylo to, jako když se nad olověnými mraky rozsvítí sluníčko. Najednou tu vznikla jakási oáza relativní umělecké svobody. A také se o nás začali zajímat další lidé, kteří by k nám jinak nepřišli,“ shrnul Tomáš Töpfer v pořadu Třináctá komnata v České televizi.

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let:

Režisér Jan Kačer
Zemřel herec a režisér Jan Kačer, ikona nové vlny. Bylo mu 87 let

Mnozí tehdejší herci dodnes vzpomínají, jak v nich probouzel herecké sebevědomí a víru, že dokážou zahrát i těžší role. „Zaměřil jsem se na to, co každý uměl. A za to jsem ho chválil. A viděl jsem, jak před mýma očima rostou. Ne díky mně, ale protože cítili důvěru,“ vysvětlil Kačer svůj přístup k ostravskému souboru.

Získat diváky tu nicméně nebylo vždycky jednoduché. Zejména mezi dělníky Vítkovických železáren, jejichž vedení se kultura moc nehodila do krámu. „Jednou jsem šel za ředitelem a zval ho do divadla. A on povídá: Já to nechci. Tihle lidi jsou tu od toho, aby pracovali. Podívejte, oni půjdou do divadla, staví se na pivo, zaspí a budou pak špatně pracovat,“ líčil Kačer ve zmíněném pořadu situaci v tehdejší Ostravě.

Zdroj: Youtube

Přesto vznikala krásná představení, takže i Kačerova žena Nina Divíšková, jež hrála v pražském angažmá, zvažovala návrat do města, kde začínala. Nakonec to neudělala. A starala se prakticky sama o jejich dcery, dlouhých jedenáct let. Jan jezdil domů jen na víkendy. „Tohle jí nikdy nebudu moci dostatečně splatit,“ přiznal Kačer v rozhovoru pro Deník. „Přitom to nesla nesmírně statečně, neslyšel jsem od ní jedinou výčitku, i když na ně měla občas právo.“

Jsem režisér

Poměrně záhy objevil Kačera i film. Jeho pohledná oduševnělá tvář, husté vlasy a osobitá barva hlasu filmaře lákala. Nezapomenutelné role mu dali zejména režiséři české nové vlny Evald Schorm (Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna, Den sedmý, osmá noc) a Antonín Máša (Bloudění), legendární postavu fanatického rytíře Armina von Heide mu dal ve svém Údolí včel František Vláčil. Proslavil se také hlavní rolí partyzána ve snímku Jána Kadára a Elmara Klose Smrt si říká Engelchen, který vznikl podle románu Ladislava Mňačka.

Ve věku 86 let nedávno zemřela česká herečka Zdena Hadrbolcová:

Zemřela Zdena Hadrbolcová
Zemřela Zdena Hadrbolcová. Oblíbené české herečce bylo 86 let

Přesto se nikdy za herce nepovažoval. „Jsem profesí režisér. Nicméně v herecké branži platí, že nezáleží na naší vůli, ale zda nám někdo něco nabídne,“ shrnul v témže rozhovoru.

Všechny nabídky ale nepřijímal. „Vždycky jsem se rozhodoval podle toho, jaký byl scénář, kdo film režíruje a kameruje. Komu jsem nedůvěřoval, s tím jsem nepracoval,“ prohlásil.

Nevíte, kdo točí

Na kontě má desítky rolí, postupem let ale krásné herecké příležitosti mizely, jeho lehce teatrální projev každému filmaři nesedl. Možná i proto se zkraje milénia objevil v několika tuctových seriálech (Rodinná pouta, Velmi křehké vztahy). Iluze si o nich ani o své účasti nedělal. „U těchto projektů ani nevíte, kdo je točí. Jeden den přijde jeden režisér, druhý den jiný, sotva jsem si na něj zvykl, třetí den dorazil třetí… Jednou jsem se zkusil zeptat, zda můžu vidět denní práce. To bylo překvapení,“ smál se herec.

Herečka Jiřina Bohdalová
KVÍZ: Jiřina Bohdalová vtipná i dramatická. Poznáte její slavné role?

Zato z role dědečka v hořké komedii Chata na prodej (2018) měl upřímnou radost. Komplikovaná rodinná sešlost, o níž film Tomáše Pavlíčka vypráví, ho bavila. „Připomnělo mi to všechno z mého života. Jinak by to člověk nemohl dělat. Herectví není nic jiného než zveřejňování vlastní i cizí historie. Pomocí jistého druhu talentu a empatie odezírá od lidí,“ řekl. Dodal, že sám vlastní chatu, které se není schopen zbavit, i když děti už tam jezdit nechtějí.

Nevím nic

Jeho poslední filmovou účastí bylo maďarsko-české politické drama Moc z dílny režiséra Mátyáse Priklera. Napsal čtyři knihy, poslední léta ho ale velmi trápilo zdraví a připadal si osamělý. Zvažoval, že napíše dle svých slov rukověť o stárnutí, že bude vědět, jak na to a předá to jiným. „Ale nevím nic. Představa, že zmoudříte, je absolutní nesmysl,“ řekl redaktorce v rozhovoru před šesti lety.

O kulturu a dění ve společnosti se zajímal do posledních týdnů. Navzdory značným fyzickým obtížím navštívil ještě před měsícem a půl představení ostravské Komorní scény Aréna, která hostovala v pražském Švandově divadle. Mělo výstižný název: Režisér. Snad to pro něj byla hezká vzpomínka.