Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřel homosexuál Albin z Klece bláznů

PAŘÍŽ - Odešel další člen staré francouzské herecké gardy. V neděli večer zemřel po dlouhé nemoci Michel Serrault.

30.7.2007
SDÍLEJ:

Michel SerraultFoto:

Stejně jako jiným známým hercům mu vzdal čest francouzský prezident. Podle nové hlavy státu jeho slov odešel jeden z velkých talentů, který poznamenal všechen francouzský lid. "Byl monumentálním umělcem jak na divadelních prknech, ve filmech a v televizní produkci," uvedl v oficiálním prohlášení.

Michel Serrault se narodil v roce 1928. Profesionální kariéru zahájil jako osmnáctiletý, kdy podepsal smlouvu na turné po Německu. Stejně jako jiní z jeho generace začínal na divadle.

Od roku 1953 se spojil s hercem, dramatikem a režisérem Jeanem Poiretem, se kterým po mnoho let inscenoval vlastní komické scénky a skeče na pódiích pařížských kabaretů. Vrcholem jejich spolupráce byla divadelní komedie Klec bláznů, kterou hrál v letech 1973 až 1978 v Paříži.

Úloha stárnoucího homosexuála Albina, který vystupuje jako transvestita na pódiu v nočním podniku svého dlouholetého milence, mu vynesla slávu a mezinárodní popularitu i na filmovém poli. Za adaptaci Poiretovy úspěšné komedie dostal v roce 1979 Césara. Dvě další pokračování už tak zdařilá nebyla, úspěch naopak slavil americký remake.

 

Ve filmech se objevoval už od 50. let, i tady byl jeho doménou komediální žánr. Zpočátku to byly jen vedlejší party úředníků a komisařů, až v sedmdesátých kletech se prosadil díky filmům Krysy z temnot nebo Velký bazar.

Michel Serrault natočil přes 130 filmů. Spolupracoval se slavnými režiséry jako Claude Chabrol, Jean-Pierre Mocky, Georges Lautner, Michel Audiard, Bertrand Blier, Claude Zidi či Mathieu Kassovitz.

Přestože byl typickou figurou francouzských veseloher, prosadil se i v dalších žánrech a dokonce tu sbíral Césary, francouzskou obdobu Oscarů. Jednoho záskal v roce 1982 za kriminální psychothriller podle románu Johna Wainwrighta. Ve filmu Svědek ztvárnil notáře Jérôma Martinauda, kterého během silvestrovské noci usvědčí policisté z vražd a znásilnění osmiletých děvčátek.

Skvělý výkon, jímž se bezúspěšně ucházel o dalšího Césara, podal v roce 1990 dramatu z okupované Paříže Doktor Petiot. Césarem byl ale oceněn až o pět let později za titulní roli penzionovaného soudce Pierra Arnauda ve snímku Nelly a pan Arnaud.

V posledních letech se objevil ve válečném dramatu Šťastné a veselé, filmech Motýl nebo Belphegor: Fantom Louvru.

Na jaře byl hospitalizován v pařížském Neuilly, odkud byl koncem června převezen do své letní rezidence v Honfleur v Normandii, kde zemřel. Jeho nemoc zdroje neupřesnily.

Loni zemřel slavný herec Philippe Noiret a začátkem tohoto roku to byli Jean-Pierre Cassel a Jean-Claude Brialy.

30.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bydlení. Ilustrační foto.
7

V poslanecké skříni spí kostlivec. Bydlení pro chudé

Ilustrační foto
7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

V Třebové se nemocnice bourá, v Třebíči staví: Prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 17. října 2017.

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

Budování u znojemských hradeb? Dělníci zahájili výkopy bez archeologů

/FOTOGALERIE/ Pokochat se pohledem z nově zpřístupněné vyhlídky věže, odpočinout si v hradebním příkopu nebo si zkrátit cestu z Pasteurovy ulice do centra města přes Kapucínskou zahradu ve Znojmě budou moci turisté již od příští sezony. Do práce u hradeb, které objednalo město, se firma pustila bez přítomnosti archeologa.

Ostrava 2067. Vzkazy v truhle pro budoucí generace

Město Ostrava připravilo společně s Kulturním centrem Cooltour jako součást oslav 750. výročí první písemné zmínky o své existenci poselství do budoucnosti s názvem Ostrava 2067. Tím je dřevěná truhla, do níž dnešní Ostravané umístí své „vzkazy budoucím generacím“. Truhla bude otevřena za 50 let při oslavách 800. výročí města Ostravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení