Jak jste se cítila v tom deprimujícím prostředí, kde se příběh Poupat odehrává?

Paradoxně dobře, vzhledem k dobré partě, která se na place sešla. Když jsme točili u té koloseální továrny a jezdili jsme ráno kolem ní na plac, s tím, že tak tři minuty před tím, než jsme k ní dojeli, jsme ji registrovali podle charakteristické vůně. Malá vesnice, kde všichni o sobě vědí všechno, jedna hospoda, jedny potraviny, všudypřítomný smrad, tak trošku deprese….

Jak jste vnímala svou hrdinku Zuzanu? Chápala jste ji, nebo odsuzovala?

Když se máte ztotožnit se svou postavou, rozhodně ji v sobě nemůžete odsuzovat. Musíte se snažit být empatičtí i vůči sebehoršímu deviantovi, jehož dostanete za úkol ztvárnit. Každá mince má dvě strany, záleží, jak samu sebe bere daná postava.

Kdybyste zvala své dvacetileté vrstevníky na film, na co byste je lákala?

Filmový debut Zdeňka Jiráského, skvělé filmové obsazení, výborná kamera Vladimíra Smutného a hlavně senzační scénář, to nemůže být špatný film…

Měla jste problémy točit striptýz ve venkovské hospodě?

Když jsem přijela před striptýzem ráno na plac, vykouřila jsem asi krabičku cigaret a kopla do sebe tři panáky rumu… Lidi kolem mne mi hodně pomáhali, cítila jsem se, tak jak jsem měla. Když se dokončil záběr, měla jsem třes v celém těle….

Které momenty z natáčení byste si už nechtěla zopakovat?

Nenapadá mě nic. Striptýz bych samozřejmě neviděla na každý týden, ale vzhledem k tomu, že ta nahota má své opodstatnění, je to v pořádku a brala jsem to tak.

(zdroj: BontonFilm)