Máte radost?
Mám. Obrovskou. Těší mě, že vyhrál celý film. Bohdan je už na ceny zvyklý, ale já jsem šťastná jako blecha, že ji dostali i Petra Špalková a Pavel Nový – on si to moc zaslouží. My ho pamatujeme jako nádherného urostlého mladíka, ale řeknu vám – ten chlap zraje jako víno. Byl mi skvělým partnerem. A především je lidsky vroucí a na place umí dělat úžasnou náladu. Moc jsem mu držela palce. Nejvíc šťastná jsem za něj.

Díky Bábě z ledu jste se začala nořit do zimních řek. Ještě pořád se otužujete?
Ano, dala se na to celá moje rodina. A musím říct, že otužilců přibývá. Vídám v Bratislavě na Zlatých pískách celé party, občas i táty s kluky. Mrzí mě, že tenhle zvyk se rozšířil až teď, byla bych ráda otužovala i své děti, když byly malé. Je to to nejlepší pro zdravý život.

Promlouvá vaše postava k ženám? Že nikdy není pozdě vzít život do svých rukou?
Určitě. Mnoho lidí mi po projekci řeklo, že jim to pomohlo a pohladilo je po duši, utvrdilo v potřebě být svobodný. My maminky a babičky jsme poměrně obětavé a někdy to přeháníme. Nemáme vlastní život, protože ustavičně myslíme na ty druhé. Mě se to netýká, já mám tisíc životů ve svých postavách. Ale ženy z malých měst a dědin by si měly uvědomit, že není nutno se obětovat, ale mít radost ze života. Vždycky hledám důvod, proč kterou postavu hraju, zda to má další smysl pro diváky. Tady se sešel humor s důležitou výpovědí.

To, co se děje na Slovensku, si taky žádá pořádné otužilce.
No, těmi jsou hlavně naši politici s Ficem v čele. S nimi nehne nic, ani padesátitisícová demonstrace lidí, kterým vadí, že žijí v zemi, kde se vraždí novináři. Musíme tomu ostře čelit, nedat se. Tady otužování nepomůže.

Kam doma svého „Lva“ vypustíte? Máte pro něj speciální polici?
Nemám. Ale možná by se mohl skamarádit s tím prvním. Z roku 2001 za vedlejší roli, taky v Bohdanově filmu, to byly Divoké včely. Můj muž říká, že to je určitě lvice. Tak teď dostane kámoše. Musí se tam spolu někde hezky směstnat.