Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Byl jsem si jistý, že by z toho mohl být hezký film, říká Jan Svěrák

/ROZHOVOR/ Nový snímek Zdeňka a Jana Svěrákových, Po strništi bos, je příběhem z dětství Zdeňka Svěráka. Časově předchází film Obecná škola, odehrává se za druhé světové války a do Olomouce jej v předpremiéře před týdnem přivezl Jan Svěrák a herečka Tereza Voříšková, která ztvárnila roli maminky.

16.8.2017
SDÍLEJ:

Jan Svěrák v OlomouciFoto: Deník / Kopáč Jiří

„Je to vyprávění o osmiletém chlapečkovi, kterého maminka opečovává, ale za války se rodina musela přestěhovat na venkov, kde se najednou z maminčina obětí dostane a musí se se světem trochu popasovat. Proto se film jmenuje Po strništi bos. Musí se naučit spoustu věcí, obstát v klukovské partě a kromě toho taky odhalí rodinné tajemství. Musí sám najít jak to doopravdy bylo,“ prozrazuje v rozhovoru pro Deník režisér a scénárista Jan Svěrák.

Někde jsem četla, že váš tatínek, doopravdy po strništi bos chodil…
Ano, on to opravdu umí.

Nejprve vznikl scénář, pak stejnojmenná kniha a později jste spolu s tatínkem scénář upravili. Věděl jste hned, že byste tatínkovo dětství chtěl filmově zpracovat?
Ano, hned od začátku to bylo psané, jako scénář pro mě, chtěl jsem to točit. Ale nejdřív to nebylo dostatečně dramatické, ale až teprve z toho táta udělal knížku, tak tu dramatičnost do toho dostal. Pak už jsem si byl jistý, že by z toho mohl být hezký film. Schovával jsem si to, že se do toho pustím až jednou nebudu mít co dělat a to se stalo právě teď.

Jaké to je točit příběhy z dětství, vzpomínáte rád?
Vzpomínám rád, měl jsem krásné dětství. Dětský pohled na svět, když se člověk rozpomíná, jak tehdy uvažoval, jak to vnímal, je to i zdravé se vracet a osvěžovat si vlastní vnímání tímhle způsobem.

Jsou ve snímku všechny příběhy autobiografické nebo jste i něco přidali?
Museli jsme hodně upravovat a přidávat, aby to bylo zajímavé. Ale základ, že dědeček byl přísný a že způsobil v rodině katastrofu, o které se nesmělo mluvit, tak to je pravda.

Dějově snímek předchází film Obecná škola z roku 1991. Kolikrát jste teď kvůli filmování snímek viděl?
Nepouštěl jsem si ho kvůli natáčení, protože jsem ho rok předtím, na tatínkovi narozeniny, celý remastroval. To znamená, že jsem každý záběr viděl znova padesátkrát, dělali jsme zvuk i obraz. Takže jsem měl Obecnou školu v čerstvé paměti, jako bych ji natočil včera.

Je to už dvacet šest let, jaké to pro vás bylo podívání?
Strašně rád jsem na ni koukal. Je to můj první film se kterým jsem získal nějaký kredit a slávu, takže jsem spíš nechápal, jak jsem jako čtyřiadvacetiletý režisér mohl tohle udělat. Konečně mi došlo, jak všichni hrají, obdivoval jsem herecké výkony a jaká je tam kamera, hudba. Tehdy jsem to bral jako samozřejmost, že to má být dobré, ale ono to dobré být nemuselo. Ale všechno to dohromady sedlo.



Jak bylo obtížné obsadit role. Ondřej Vetchý, Tereza Voříšková, opět se na plátně objevuje Jan Tříska a taky váš tatínek…
Nejtěžší asi bylo obsadit tatínka s maminkou. Říkali jsme si, že když to předchází Obecné škole a je to ta samá rodina, tak to lidi budou srovnávat. Zvažovali jsme, jestli mají být úplně stejní, jestli mají hrát: „jsem Libuška Šafránková“, ale to Tereza nechtěla, chtěla hrát za sebe a měla pravdu, protože jinak by dělala jenom parodii někoho. Ondřej Vetchý byl taky jasná volba. Jednak nám hraje v našich filmech, už je vlastně rodinný příslušník a vím, že je natolik inteligentní a šikovný herec, že dokáže zahrát nevojáka, přestože sám je svalnatý rytíř.

A Jan Tříska byl podobně jasnou volbou?
Říkali jsme si, že by na roli dědečka byl ideální, ale bohužel hrál v Obecné škole tak výraznou roli, že by to tady mátlo. Ale pak jsme si uvědomili, že uplynulo tolik času, ten člověk se samozřejmě změnil a že nikdo nemůže srovnat ty dvě postavy, to je jako nebe a dudy. A ještě, když dostane masku a je to herec, takže to dokáže zahrát jinak a on hraje úplně jiného člověka. Hraje přísného dědečka.

Fotky a rekvizity z filmu budou nově k vidění také v Muzeu Zdeňka a Jana Svěrákových v zámku Čechy pod Kosířem. Co všechno tam bude?
Bude tam jednak přídavná nádrž z americké stíhačky, která je obrovská, má přes tři metry. Pak tam budou drobné rekvizity z filmu, třeba kříž, co nosí Eda na hlavě, má udržet vlasy, aby nepadaly do čela, ale budou tam i kalhotky s laclem a srdíčkem. Vyšila a ušila je maminka, kterou ve filmu hraje Tereza Voříšková, mému tatínkovi. Doplní je i fotografie, kdy je tatínek coby pětiletý má na sobě a maminka ho drží na klíně. Jsou to autentické, původní kalhoty, moje maminka je našla na chalupě a říkala: já je znám z nějaké fotky“ a našla ji v albu. Ale bude toho tam ještě spousta.

Jak se vám muzeum líbí?
Byl jsem tam naposledy asi před půl rokem a teď tam přijedu znovu v září, na otevření nové expozice. Trochu jsem se styděl, že máme muzeum ještě za našeho života, ale na druhou stranu jsem pyšný na to, že nám chce někdo udělat muzeum. Byl jsem rád, že věci, které mám poschovávané v garáži, můžu ukázat. Říkal jsem si, že je škoda, že je nikdo nevidí, vždyť by to možná lidi ocenili. A třeba nějaký mladý člověk nebo dítě, když je uvidí, si řekne, že by mohl být taky režisérem a třeba ho to posune v jeho životním rozhodování.

Film Po strništi bos je váš desátý celovečerní film a sedmý, na kterém jste spolupracoval se svým otcem Zdeňkem Svěrákem. Je pro vás jubilejní?
Je to opravdu poslední film, který jsme spolu s tátou dělali. On už scénáře psát nechce, píše si krátké povídky a říká, že ve svém životě už nemá období na které by mohl vzpomínat a něco z toho zapsat. Je dobře, že to víme, protože člověk si pamatuje první pusu ale nikdy neví, kdy přijde ta poslední. Takže my to můžeme alespoň důstojně oslavovat.

Maminku jsem hrála poprvé v životě, říká Tereza Voříšková

Roli maminky malého Edy se zhostila herečka Tereza Voříšková. Vůbec poprvé si tak díky filmu Po strništi bos zahrála maminku. „Hrálo se mi krásně, maminku jsem hrála poprvé, takže tím to bylo výjimečné,“ říká v rozhovoru pro Deník herečka.

Musela jste se na roli připravovat?
Měla jsem celkem dlouho přípravu, před takhle velkým projektem si vždycky dávám delší přípravu. Tady to bylo možná nejnáročnější kvůli malému chlapečkovi. Jmenuje se Alois Grec a je to dítě uzavřené, které k sobě jen tak někoho nepustí. Takže to chtělo pár zmrzlin, výletů a pak se to nějak podařilo.

Kolikrát jste předtím viděla film Obecná škola, je to váš oblíbený snímek?
To asi nedokážu vůbec spočítat, asi hodně krát. Třeba desetkrát. Mám ráda všechny Honzovy filmy. (smích)

Co vás v nejbližší době čeká, jaké máte plány?
Teď jsem dotočila Dabing street s Petrem Zelenkou (Seriál vychází ze stejnojmenné divadelní hry, kterou Petr Zelenka napsal pro Dejvické divadlo – pozn.redakce), hraju Jůlii na Hradě v Praze (Romeo a Jůlie, Letní Shakespearovské slavnosti na Pražském hradě – pozn. redakce) a budu točit film Sešlost s režisérem Tomášem Pavlíčkem. Je to jeho první velký film. Takže prázdniny budu mít asi až v únoru, až budu mít po všech povinnostech.

Autor: Petra Pášová

16.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kateřina Perknerová.
3 9

Komentář Kateřiny Perknerové: Chraňte si hrdla i majetek, parlament zasedá

Lidé si přípomínali 17. listopadu v centru Prahy 28. výročí Sametové revoluce a následný pád komunismu. Národní třída
AKTUALIZOVÁNO
92 46

17. listopad: Pieta, demonstrace, koncerty. Lidé zaplnili ulice

Praděd pokryl sníh a pomníky hrdinů svíčky: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 16. a 17. listopadu 2017.

Rekordní léto cestovek. Kam Češi letos létali nejvíc?

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejvíce Čechů v historii letělo letos v létě na dovolenou k moři.

Školákům pomáhají při výuce roboti. U dětí rozvíjí logické myšlení

Jsou drobní, blikají a poslouchají rozkazy. Na Základní škole Purkyňova ve Vyškově se školáci učí s pomocí malých robotů, takzvaných Ozobotů. Žáci se díky nim zábavným způsobem seznamují se základy programování.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT