Jak vnímáte ten všeobecný humbuk kolem digitalizace kin?
Vnímám to tak, že končí jedna ohromná epocha kin, která je stará více než sto let. Za tu dobu si vychovala kvalitní promítače, kterých poté, co kina dostanou digitální tvář, nebude potřeba. K promítání si bude moct sednout kluk, který to umí s počítačem. Ale bude tam chybět úzký vztah k filmům. Byli jsme národem promítačů, to končí.

Je digitalizace potřeba?
Digitalizace je podle mého názoru jenom jeden velký nesmyslný nátlak, který jenom dohání možnosti promítacího zařízení. Promítačky nekončí proto, že by byly zastaralé, ale proto, že to nevyhovuje průmyslu, který na tom chce vydělat.

Jak tomu mám rozumět?
Jde o nátlak výrobců těchto nových digitálních mašin, kteří jsou pouze tři na světě. Ti si nekonkurují, protože si to umí rozdělit. Jeden má Ameriku, druhý Evropu a třetí zbytek. Drží ceny nahoře a nutí provozovatele kin dát tři miliony za mašinu. Provozovatelé se tak dostávají do smyčky a jsou lovenou zvěří. Uvidíte, že za takových sedm let zase přijde nějaká změna technologie.

Co tedy bude s vaším kinem?
Koncepce tak, jak ji mám nastavenou, končí. Promítám nové filmy a ty už na klasických kotoučích nebudou v distribuci. Mám v hlavě několik scénářů, ale zabývat se tím začnu, až skončí letošní sezona. Taky už nejsem nejmladší a kdo ví, co bude za rok.

Co říkáte na návštěvníky letních kin, chodí?
To víte, že bedlivě sleduji, kdo na představení chodí. Pozoruji, že mladí lidé jsou čím dál krásnější a čím dál zvídavější. Mají daleko více zájmů a baví mě s nimi po představení besedovat. Jsou přímočaří a nebojí se říct svůj názor. Lidé na letní kina chodí, a z toho mám vždycky největší radost.