Původem irský tvůrce Martin McDonagh má na kontě více divadelních projektů (jeho hry Osiřelý západ a Kráska z Leenane se hrály i u nás), po úspěchu černé komedie V Bruggách s Colinem Farrellem se ale věnuje i psaní fimových scénářů a režii.

Prokletí ospalých měst

Jeho výhodou je, že si jako dramatik umí napsat vlastní scénáře, což je i případ „Tří billboardů“. Drama se točí kolem únosu, znásilnění a vraždy dívky z malého města v Missourri Ebbing. Samotný zločin ale nevidíme, s hrdiny se potkáváme už několik měsíců poté a v náladě typické pro maloměsta – všichni o něm ví, ale chtějí co nejrychleji zapomenout.

Jediná Mildred Haynesová, dívčina matka a majitelka zdejšího obchodu u trati, se nehodlá s daným stavem smířit. Z letargie se rozhodne vytrhnout město svérázným způsobem. Pronajme si na rok tři billboardy za Ebbingem a na jejich rudém pozadí vystaví v holých větách velkými písmeny svůj hněv i výčitku na adresu místní policie – vrah totiž nebyl dopaden. Zato se tu „mlátí černoši a zatýkají děti skejtující na místním parkovišti“.

Její osobitá akce nezůstane bez reakce. Většina místních vnímá billboardy jako obecnou veřejnou potupu (ačkoli stojí u nepříliš frekventované silnice) a začne se ženě mstít. Mildred ovšem nehodlá ustoupit (ačkoli ani jejímu synovi se to moc nelíbí) a na ataky odpovídá atakem. Xenofobnímu zubaři provrtá nehet, zapálí policejní stanici a šerifovi naservíruje, co si o jejich práci myslí. Válka vyhlášená mužům zákona graduje, zvláště poté, k čemu se odhodlá šerif.

Soukromý boj

Soukromá vzpoura hrdinky a agresivní maloměstská nálada se vzdáleně podobá filmu Lynne Ramsayové Musíme si promluvit o Kevinovi, tady byl ovšem ženin syn sám vrahem. Také McDonagh tematizuje sociální násilí a anonymní zločinnost, kde aktéři zůstávají nepotrestáni. A přidává spravedlivý hněv, který ale „plodí další hněv“.

Otřepanou pravdu parafrázuje ve filmu roztomile z knižní záložky naivní kočička Mildredina exmanžela - a paradoxně právě ona (ač to ve své bezelstnosti netuší) podrobí Mildredino počínání věcné analýze. Je to jedna z absurdit, s nimiž McDonagh ve svých textech rád pracuje a jež najdeme i tady. Stejně jako fakt, že na cestě za potrestáním násilí našla nečekaně spojence v tom nejbrutálnějším členovi policie.

S finálem si ovšem nevěděl tak úplně rady, a tak nabízí hlavně zajímavě vystavěný příběh, výborné dialogy a sarkastický humor, které jsou lepší než samotná režie (v níž místy tvůrce nezapře jistou divadelnost). Spravedlnost zůstává v nedohlednu, klíčová je tu hra, jakou hraje osud (či spíše autor) s postavami a na niž můžeme, nebo nemusíme přistoupit.

Morbiditu neobvyklé detektivky dotvářejí zasmušilé country motivy, jež spolu s vizuální náladou i hlavní protagonistkou připomínají coenovské filmy. Největší devizou jsou herecké výkony, kde vedle tradiční suše věcné Frances McDormandové a bodrého Woodyho Harrelsona jako šerifa exceluje Sam Rockwell v roli neotesaného policejního rváče. Uvidíme, zda dosáhnou i na Oscary.