Film dokončil režisér Wagner po pěti letech bádání a natáčení. "Na jeden jediný dvacetivteřinový záznam mladého Köchera v Americe a několik skvělých fotografií jsem čekal třeba i půl roku. A vyplatilo se," uvedl. Natáčení provázely neshody s hlavním aktérem Köcherem. Ten má k současné podobě dokumentu výhrady a od filmu se distancuje.

Wagner při natáčení čerpal z odtajněné složky č. 44503 k osobě Karla Köchera čítající zhruba 10.000 stran dokumentů, fotografií a fragmentů popisujících téměř celý jeho život. V roce 1965 byl Köcher i s manželkou Hanou vysazen do USA, kde v sedmdesátých letech pronikl do CIA a vynášel cenné informace, které končily v Moskvě u vedení KGB. V roce 1982 byla jeho činnost odhalena FBI, v roce 1984 byl zatčen a v mediálně sledovaném procesu odsouzen na doživotí. Po roce ve vězení byl vyměněn za západní agenty a disidenty na Mostě špionů v Západním Berlíně. Do Prahy se vrátil ne jako hrdina, ale jako podezřelá osoba.

Manželé Köcherovi se v Americe stýkali s lidmi z vysokých kruhů mimo jiné i díky obchodu s diamanty, kterému se žena Köchera v New Yorku věnovala. Ve filmu se tak v rozhovorech objeví řada skutečných postav jako je bývalý "lovec špionů" z ministerstva spravedlnosti USA John Martin nebo bývalý důstojník FBI a expert na kontrarozvědku a boj s terorismem David Major. V archivních rozhovorech vystupují například starosta New Yorku Rudolph Giuliani a bývalý šéf KGB Vladimir Krjučkov. Ve filmu odmítli vystoupit poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera a nyní Baracka Obamy Zbigniew Brzeziński či bývalý generál KGB Oleg Kalugin.

Režisér Wagner, který v minulosti natočil dokumenty o Janu Kaplickém nebo žokejovi Váňovi, přizval ke spolupráci své dvorní spolupracovníky - kameramana Viktora Smutného a střihače Šimona Hájka.