Pětačtyřicetiletý řecký filmař Yorgos Lanthimos na sebe upozornil před deseti lety filmem Špičák. Ten tehdy vyhrál na festivalu v Cannes v sekci Un Certain Regard coby nejoriginálnější snímek z dvacítky zúčastněných děl.

Následovala pozoruhodná sci-fi Humr a přede dvěma lety psychologický thriller Zabití posvátného jelena. Všechny tyto filmy spojuje režisérova mimořádná schopnost hrát si s divákem vtáhnout jej do hry, jindy ho vykázat z kola jako odcizeného pozorovatele, čas od času ho znejistit…

A také spoluprožívat s postavami emoce všeho druhu: vášeň, neklid, strach i jízlivou krutost. Toho posledního si v Lanthimosově „královské“ novince užijeme vrchovatě.

Královské intriky

Časově šel v tomto snímku tvůrce zatím nejvíce nazpět: do začátku 18. století, na dvůr královny Anny, poslední z rodu Stuartovců. Ženy, jež po sobě příliš silnou stopu nezanechala a s níž její blízké okolí poměrně snadno manipulovalo.

A právě tento motiv intrik, souboje o královninu přízeň a snahy o dosažení vlastních cílů režisér ve filmu mistrovsky rozehrál. Za pomoci tří skvělých ženských charakterů, v nichž se potkávají ty nejhorší i nejlepší ženské vlastnosti od svůdné krásy, intuice a inteligence až po rafinovanost a chladnokrevnou krutost.

Anna je dobrácká, nejistá a přehlížená královna, trpí bolestivou dnou i tloušťkou, kterou navíc ve chvílích smutku přiživuje nezřízenou konzumací jídla. Británii vládne jen formálně, ve skutečnosti za ni rozhoduje lady Sarah, žena naopak razantní a chytrá, jejíž náklonnost k Anně se promítá i do milostných her mezi nimi.

Když přijme Sarah ze soucitu na dvůr sestřenici Abigail, jejíž rodina zbankrotovala, netuší, že by dívčina ctižádost mohla ohrozit její roli královniny favoritky. Abigail se ale velmi rychle zorientuje a začne Sarah nekompromisně vyhazovat ze sedla…

Nelítostná řežba

Scénář je dílem Deborah Davisové (která jej napsala už v devadesátých letech) a Tonyho McNamary, jenž mu dodal úsporné, ale přesné dialogy, ostré jako břitva. Ve filmu se toho mnoho nenamluví, ale co zazní, to řízne.

A mezi Sarah a Abigail se odehrává hotová řežba. Ovšem vysoce sofistikovaná. Spíše jednoduchá Anna jí jen nešťastně přihlíží a snaží se nepřijít o blízkost ani jedné z žen. Je to herecký koncert, jemuž navzdory výše řečenému vévodí Olivia Colman v roli usoužené královny.

Ona i Rachel Weisz a Emma Stone odvádějí v tomto tragikomicky pojatém dramatu nevídané výkony. Bez větších gest, důmyslně dirigované taktovkou Yorgose Lanthimose. Jejich hru intrik režisér rámuje až skoro jízlivě zdánlivou noblesou tuctem svic, těžkými závěsy a okázalou róbou.

Jako bychom se dívali na vznešený obraz starých mistrů, na němž se ovšem za načančanou stafáží (jíž skvěle slouží i zmalovaní slabošští muži u dvora) odehrávají ničemné a bezcitné výjevy.

Desítku nominací má snímek právem, minimálně herecké Oscary a režii by si pozornost americké Akademie filmového umění a věd zasloužily. Uvidíme, jak si Favoritka 24. února při oscarovém klání povede.

Do té doby ji v kině nepropásněte. Odměnou vám bude opravdový požitek z dokonalého řemesla.

Hodnocení Deníku: 90 %