Tarrovy filmy jsou typické umělecky působivou černou a bílou, která prezentuje oprýskanou a temnou podobu přítomnosti. Je básníkem dlouhých scén. Jeho proslulá televizní adaptace Macbetha se skládá z pouhých dvou záběrů. Tarr mistrně aranžuje obrazy a herce, čas a bezprostřednost zobrazených situací diváka pohlcují. „Příběhy nás zajímají nejméně, protože se od Starého zákona vlastně nemění,“ přiznává Tarr. „Poselstvím mých filmů je ukázat, jak žijeme my tady a teď,“ dodává.

Ačkoli měl Béla Tarr pobýt na festivalu tři dny a představit své filmy, včetně sedmiapůlhodinového opusu Satanské tango, nakonec se ho podařilo přemluvit pouze k účasti na včerejší tiskové konferenci. Důvodem jeho vytíženosti je zejména dokončování posledního snímku na motivy románu Georgese Simenona Muž z Londýna. Jednu z hlavních rolí zde ztvárnil i herec a režisér Miroslav Krobot, jehož mohou filmoví diváci znát z komedie Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství, kde hrál postavu otce.

Na otázku Deníku, jak se liší natáčení s experimentujícím Tarrem od jeho dosavadních zkušeností s filmem, odpověděl: „Pro mě to bylo zajímavé více jako pro divadelního režiséra. Fascinovala mě Bélova práce s hercem. Nesnaží se dosáhnout efektu herecky, ale proniknout do hloubky člověka pomocí opakování scén a postupného uvolňování herce, což je velmi náročné. Měsíc sebeodhalování pro mě nepředstavoval nic příjemného.“

Béla Tarr k angažování Krobota v mezinárodně obsazeném filmu říká: „On má v sobě jakési tajemství, v jeho osobnosti je něco nezlomného.“ A podotýká: „Potkali jsme se na festivalu v Nitře. Líbilo se mi, že nepromluvil ani slovo, a tím siměokamžitě získal.“

Mezi hosty festivalu se objevil také Marián Labuda, který o sobě tvrdí, že je „československý herec“. Jeho zásluhy ocenil na dálku i režisér Jiří Menzel, který považuje obsazení Labudy do role závozníka v komedii Vesničko má středisková za „řídký projev své geniality.“

„Scenárista Zdeněk Svěrák stejně jako ostatní členové štábu na mě tehdy zpočátku hleděli s nedůvěrou,“ přiznal. Podle něj si totiž všichni mysleli, že tuto roli měl hrát nějaký opravdový chlap, kterého Otík obdivuje, a ne „nějaké čudo“, dodal k jedné ze svých nejslavnějších postav Labuda. Čeští diváci mohou momentálně jeho herectví obdivovat v Menzelově adaptaci Obsluhoval jsem anglického krále. Febiofest nabídl průřez jeho tvorbou.