V kuloárech se spekuluje, zda Hořící keř posbírá po cenách kritiky a Českých lvech i zdejší „ledňáčky" nebo zda se porota jak tu bývá zvykem uchýlí k jinému závěru a vyhlásí vítězem kupříkladu Tycův film Jako nikdy či Taušovy Klauny. Uvidíme v sobotu večer, kdy jednotlivé poroty oznámí své laureáty.

Velké pozornosti se těšil i celovečerní autorský debut Jiřího Mádla Pojedeme k moři, který kromě porotců příznivě hodnotili i běžní diváci. „Lidi nemají rádi, když někdo vypadá, jakože zvládá všechno. Ví se o vás, že jste herec a najednou vylezete s vlastním filmem. Celou dobu jsem se bál, jak to dopadne. Protože kdybych natočil propadák, všichni by si mě pěkně podali, to mi bylo jasné od začátku," přiznal Jiří Mádl při uvedení filmu v Měšťanské besedě.

Z dokumentů Počátky

Mezi dokumenty se veřejnosti připomněly filmy z loňského jihlavského festivalu dokumentů: Cesta do eurostudentovy duše, Mých posledních 150 000 cigaret a Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus.

Svou úplnou novinku Počátky osobně uvedla Linda Kallistová Jablonská, která s sebou přivezla i všechny tři protagonistky. Pavlu, Denisu a Adélu sledovala tři roky na jejich cestě z výchovného ústavu v Počátkách do samostatného života. Zatímco dvě z nich realita a možnosti nabyté svobody zaskočily, třetí se úspěšně zařadila do společnosti.

„Neměly to lehké, chyběly jim vzory, neuměly zacházet s penězi. Nevěděly, jak se zařizuje řada pro nás běžných praktických věcí, třeba na úřadech," shrnula osudy svých hrdinek dokumentaristka, jež má na kontě i televizní cyklus Čtyři v tom či film Pozemšťané, koho budete volit?

Tři filmy Miroslava Ondříčka

Ve středu večer se stal jednou z nejočekávanějších celebrit kameraman Miroslav Ondříček, kterému k letošní osmdesátce organizátoři promítli tři neformanovské filmy. Mistr filmového obrazu přijel uvést muzikálový snímek O Lucky Man! o bizarní cestě prodejce kávy, který natočil s Lindsayem Andersonem, představitelem free cinema.

Do Plzně se statečně vypravil bez obvyklé pečovatelky Zuzany a neskrýval obavy. „To víte, tělo už neslouží, jak by mělo. Ale Plzeň mám rád, jsem tu poněkolikáté," řekl Deníku. „S Lindsayem jsem si rozuměl, byl přísný a v práci tvrdý, ale vyhověli jsme si. I po práci s ním bylo fajn. O ženských jsme si ale nepovídali, jeho partnerka mu umřela, pak už s nikým nežil." Všechny své filmy má Ondříček rád, současné české prý ale příliš nesleduje, kvůli zdraví nechodí do kina. Občas se dívá na DVD.

Letošní Febiofest si ale nenechal ujít. „Viděl jsem Wajdův film o Walesovi. Líbila se mi herečka, co hrála jeho manželku. Je strašně šikovná, ta udělá velkou kariéru," říká o Agnieszce Grochowské, kterou známe z Hollandové filmu V temnotě.

Rád vzpomíná na to, když točil u nás i v zahraničí. „Dost jsem pendloval," míní. „V Anglii, Francii, Americe. Bavilo mě, že o mě mají zájem. Teď už netočím, mám za sebou operaci srdce. Osmihodinová narkóza, to vás vysílí. Asi jsem po ní trochu zblbnul," směje se.

Dva filmy v předpremiéře

V televizní předpremiéře se v Plzni představily i dva filmy: Osmy Jiřího Stracha a Poslední cyklista Jiřího Svobody. „Je to film, u něhož se budou diváci dojímat, ale i smát," říká Strach o příběhu muže, jemuž se po neuváženém podpisu Charty 77 v opilosti začne hroutit běžný život. „Doba normalizace působí i ve vzpomínkách skličujícím dojmem. Na pocit beznaděje jsme při natáčení často mysleli. Přesto tehdy žili lidé, kteří to nevzdávali a dokázali bojovat, i když jejich vlastní já bolševik srážel potupně na kolena."

Právě z tohoto rozporu vytěžil Marek Epstein napětí, jemuž dali režisér s herci v čele s Ivanem Trojanem prvky černé komedie. Na obrazovce ho uvidíme až na podzim, v rámci letošního 25. výročí sametové revoluce.

Poslední cyklista, na jehož scénáři spolupracoval s Jiřím Svobodou herec Tomáš Töpfer, mapuje osud židovské rodiny, která adoptuje árijskou dívku a putuje kvůli tomu do koncentračního tábora. Snímek má premiéru už tuto neděli na ČT1.