„Máš ráda Hanu Zagorovou? Mám, ale ona je taková rozmazlená," odpovídá v dobovém záznamu malá holčička na dotaz, co si myslí o vycházející pěvecké hvězdě Haně Zagorové, jejímž portrétem nová série GENu odstartuje. Tehdy jí bylo kolem dvaceti a zdaleka nemohla tušit, že se stane jednou z nejoblíbenějších českých interpretek. „Dlouho jsem si kladla otázku, co na mě lidi bere. A ano, byla jsem rodiči milována," usmívá se rodačka z Ostravy, devítinásobná držitelka Zlatého slavíka.

Fenič Zagorovou potěšil

Když ji autor projektu Fero Fenič, který se ujal i režie, k natočení medailonku oslovil, byla velmi potěšena. „Zaujalo mě, že chce natočit něco, co tu ještě nebylo," říká dnes sedmdesátiletá zpěvačka, pod jejímž jménem prý Fenič našel v České televizi osmnáct set odkazů, vztahujících se povětšinou k jejím profesním úspěchům. V tomto případě mu šlo ale o něco jiného – totiž přinést lidský rozměr jejího osobního příběhu. Divák se tak nedozví nic o tom, že natočila přes 800 písniček a prodala více než 11 milionů desek, ale zato například zjistí, že už čtyřicet let nejela tramvají…

Petr Pithart

Protipólem k Haně Zagorové je Petr Pithart, protože – slovy „jeho" režiséra Karla Smyczka – nevydal ani jednu desku a zásadně jezdí tramvají. „Náš portrét vznikl jako sousedský, protože oba bydlíme na Petřinách. Znali jsme se tedy trochu víc než jen od vidění v televizi. Ne, že bych se dostal panu Pithartovi pod kůži, ale po naší spolupráci si myslím, že je to herec," vypráví Smyczek.

Šlechtický rod Šternberků

Režisér Martin Štoll si vzal „na mušku" potomka starobylého šlechtického rodu Šternberků Zdeňka Sternberga, vlastníka hradu Český Šternberk a zámku Březina, který pamatuje všechny prezidenty počínaje Masarykem. „Prožil asi pět životů, vystřídal několik profesí, jeho příběh je rozpětím nad dvacátým stoletím," podotýká Štoll. Dnes třiadevadesátiletý šlechtic, mimochodem neobyčejně zajímavý pán, svůj hrad, kde žije a rád se potkává s návštěvníky, už vzhledem ke svému věku málokdy opouští. O charakteristice osobností, které by měly patřit k elitě národa, má ale naprosto jasno: „Měly by mít absolutní etickou integritu, široké vzdělání, odpovědnost, kultivované vyjadřování, laskavost a smysl pro humor."

Jaderná fyzička Dana Drábová

„Nerada mluvím o sobě, myslím, že jsme s režisérem Pavlem Jandourkem vytvořili zajímavý kompromis," říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a „krotitelka" všech evropských protijaderných aktivistů. Divák díky jejímu portrétu zjistí, že tato žena velkého postavení, ale malého vzrůstu, si občas dá ráda pivo, třeba i sklenku červeného a vůbec je sympaticky lidská…

Kromě zmíněných neušla hledáčku nových dílů GENu například topmodelka Eva Herzigová, univerzitní profesor Jiří Drahoš, čeští tanečníci Jiří a Otto Bubeníčkovi, rychlobruslařka Martina Sáblíková, herci Viktor Preiss, Josef Somr či Jiří Bartoška, král lidových písní Jožka Černý, hudebníci Michal Pavlíček a David Koller, pražská rodačka – politička Madeleine Albrightová, pěvec Štefan Margita, dramatik Milan Uhde, kardinál Dominik Duka, výtvarník Stanislav Kolíbal či herečka Dagmar Havlová.

Na pořadu spolupracovalo mnoho režisérů

Režie jejich životních osudů se ujali – vedle již zmíněných – Jan Hřebejk, Petr Zelenka, Vladimír Michálek, Tereza Kopáčová, Jiří Strach, Petr Nikolaev, Jaroslav Brabec, Radim Špaček, Roman Vávra, Viktor Polesný, Vladimír Morávek, Jiří Mádl, ale i výtvarník David Černý, divadelní režiséři Daniel Špinar a Jakub Špalek, herec Jan Budař či jazzman Martin Kratochvíl.

„Nejsme investigativní pořad, nejdeme po senzacích. Prostřednictvím GENu chceme sdělit, aby na sebe lidé slyšeli, aby se vzájemně obohacovali. Divákům nabízíme možnost získat nové impulsy a těm mladším i vzory. Myslím, že je přínosné znát v jednotlivých oblastech lidské činnosti jejich vrcholy, tím spíš české, dokazující nejen to, co lze dokázat v našich místních podmínkách, ale i jak je překonat," říká Fero Fenič. „Snažíme se nevšímat si momentálních ideových kritérií a vybírat osobnosti, jejichž činy a dovednosti byly již zhodnoceny časem a jsou nepřehlédnutelné svou trvanlivostí. Zároveň usiluji o co nejreprezentativnější průřez společností, chci co nejdůsledněji hlídat ‚stopu', kterou osobnost trvale zanechává v novodobých dějinách toho národa," doplňuje filmař, jehož pořad GEN vstoupil na televizní obrazovky čtyři dny po vzniku samostatné České republiky, 4. ledna 1993, a věnován byl tehdejšímu předsedovi vlády a pozdějšímu prezidentovi České republiky Václavu Klausovi (pohledem Juraje Jakubiska). V dalších dílech pak představil celkem 284 person.

Nová řada dokumentárního cyklu vzniká v tvůrčí producentské skupině Aleny Müllerové. „Na začátku jednání o obnovení tohoto záslužného a atraktivního projektu bylo asi tři sta jmen osobností, které by si tento portrét nesporně zasloužily. Z toho je vidět, že už byl nejvyšší čas se ke GENu po letech vrátit," dodává.