Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Herec Robert Wieckiewicz: Wajda je šprýmař. Vzbuďte mě, řekl občas

Praha /ROZHOVOR/ - Jako chlapa s přednostmi i chybami, tak hraje polský herec Robert Wieckiewicz předáka a budoucího prezidenta ve filmu Andrzeje Wajdy Walesa: Člověk naděje. Snímek měl premiéru na Febiofestu. Jeho protagonista, oblíbený polský herec, jej v Praze uvedl osobně.

3.4.2014
SDÍLEJ:

PRAŽSKÝ HOST. Seděl jsem vedle Walesy a dívali jsme se na film, kde já hraju jeho. Divná chvíle, vzpomíná Robert Wieckiewicz. Foto: Deník/ Martin Divíšek

Jaký to byl pocit?

Jsme hrdí na to, že film měl tu čest zahájit Febiofest. Byl to jedenadvacátý ročník, to už je velká tradice.

Večírek v Obecním domě jste si užil?

No jéje! Byla tam řada zajímavých lidí, někteří čeští filmaři a herci, třeba Miroslav Ondříček nebo Ivan Trojan. To je sympaťák. Největší údiv ve mně ale zanechala budova sama. Její secesní ráz a Muchovy malby, je to pozoruhodné místo.

Nebyl jste v Praze poprvé, už jste ji navštívil před dvaceti lety…

Ano. Město se hodně změnilo, ale je krásné. Má v sobě jakousi hlubokou mystiku, ty kouzelné staré uličky a zákoutí. Pro mě je to vždy emotivní zážitek. Nejradši Prahu prozkoumávám na vlastní pěst, bloumám neznámými místy a užívám si náladu. Mám rád i vaši klasickou literaturu Čapka, Kafku… Nebo filmy od Jiřího Menzela a Karla Kachyni. A nejen já, musím vám říct, že česká kultura se v Polsku obecně těší velkému zájmu. Mariusz Szczygiel, polský novinář a spisovatel, je do Česka úplně zamilovaný. Píše o vaší zemi a kultuře knihy.

Jaká byla práce s Andrzejem Wajdou?

Byl na natáčení perfektně připraven. Víte, jeho režie, to je jako malba obrazů. Má přesnou vizi a ví, jak ji dostat na plátno. A přitom umí být zábavný, ustavičně vtipkuje. Asi víte, že je mu už osmaosmdesát. Na začátku natáčení mi řekl s kamenným výrazem: oukej, Roberte, občas ke mně během záběru přijďte, vzbuďte mě a řekněte, jaký film to vlastně točím…

Žertéř.

Ano, člověk by to od něj v tomhle věku nečekal. Ale pro mě je hlavně filmový mág, který má na kontě obrovské filmy. Bylo mi ctí s ním točit.

Jak velkou přípravu jste kvůli roli Walesy absolvoval?

Velkou. Hlavně v archivech. Studoval jsem dokumenty o něm a snažil se vystihnout, jaký byl před lety, když začínal. To bylo nejtěžší. Týdny jsem piloval jeho řeč, gesta a mimiku, protože byl v tomto směru hodně specifický. Ale nejdůležitější bylo, že jsme v tomto filmu chtěli ukázat slavného politika jako obyčejného muže. Nestavět mu pomník, ale představit ho s jeho slabými i silnými stránkami. Každý Polák ho zná, může srovnávat. Byla to výzva.

Co bylo při téhle práci pro vás nejtěžší?

Koncentrace. Točili jsme přes půl roku, s různými pauzami, a bylo obtížné udržet během té doby jeho postavu.

Jak na něj nahlížíte vy?

Walesa je dnes pro Polsko velmi kontroverzní osobnost. Národ je rozdělený, půlka ho uznává a ctí, druhá odsuzuje. Mě zajímal jako muž, který urazil obdivuhodnou cestu. V roce 1980 sám netušil, kým se jednou stane a jak bude populární. Pro mě je hrdina, jenž byl ve správnou chvíli na správném místě a uměl prosadit věci, které by za něj asi těžko někdo jiný udělal.

Potkal jste ho osobně?

Ano, párkrát. Třeba v Benátkách na festivalu. Byli jsme tehdy oba rozpačití. Jen si to představte: sedíte v kině, vedle Lech Walesa a oba se díváte na film, kde já hraju jeho. Zvláštní situace. Viděl ho víckrát a líbil se mu.

Měl film v polských kinech úspěch?

Přišlo přes milion diváků. Vesměs pozitivní reakce.

V době gdaňských stávek jste byl mladý. Pamatujete si z toho něco?

Ne. Pocházím z jižního Polska, nedaleko vašeho Liberce. Když Walesa začal organizovat stávky a propukaly nepokoje, neměli jsme skoro žádné informace, média samozřejmě mlčela. Dala se poslouchat jen Svobodná Evropa. Tušili jsme jen, že se něco asi děje. A zároveň se báli v povědomí lidí byl rok 1956 v Maďarsku, 1968 u vás a tak. Nakonec to ale dobře dopadlo.

Točil jste i s Agnieszkou Hollandovou, jejíž Hořící keř sklidil velký ohlas u diváků i kritiky. Film V temnotě, kde hrajete ústřední postavu Sochy, jsme u nás také viděli.

Ano, to byla další krásná práce. Socha je nicméně imaginární figura. Zatímco Walesu jsem znal, charakter i šlechetnost muže, který pomáhá Židům ukrytým v kanálech, jsem musel hledat. Nicméně pracovní zážitek byl v obou případech stejný. Wajda i Agnieszka jsou excelentní filmaři, mistři oboru. Ona je žena, ale umí být zatraceně tvrdá. A stejně jako Wajda ví, co chce. Musím říct, že obě role, Socha i Walesa, patří na nejvyšší příčky mé kariéry.

Autor: Jana Podskalská

3.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Juraj Chmiel
3

Velvyslanec Chmiel vysoudil přes dvě stě tisíc korun. Stíhán byl neprávem

Ponorka A.R.A. San Juan
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Bouchání do stěny. Námořnictvo možná zachytilo ztracenou ponorku

Mají se stavět mešity? Kandidáti odpovídali na 30 otázek ANO/NE, podívejte se

/VIDEO/ Víte, kdo má zbrojní průkaz, kdo podporuje stavbu mešit v Česku nebo který uchazeč o Hrad chce přijmout euro? Celkem na 30 otázek odpovídali prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Mirek Topolánek při cestě prezidentským vlakem. Prohlédněte si galerii, jak se vyjádřili k jednotlivým tématům.

Nová Sněmovna odstartovala: Poslanci se hádali o imunitní výbor

Zákonodárci vzešlí z říjnových voleb dnes složili slib a poprvé zasedli do poslaneckých lavic. Hladký průběh jednání se ale zadrhl na návrhu počtu členů mandátového a imunitního výboru (MIV).  

Blázni, nebo hrdinové? Názory mladých Japonců na piloty kamikaze se různí

Za druhé světové války tisíce japonských dobrovolníků narukovaly k pilotům kamikaze. Ti se pak s letadly plnými výbušnin vrhali střemhlav na spojenecké lodě. Současná anketa britské stanice BBC ukazuje, že díky vlivu nacionalistů se sebevražední letci v očích nové generace opět stávají hrdiny.

Opravdu nejde o vtip: londýnské autobusy by mohly jezdit na kávu

Americká stanice CNN přišla se zdánlivě úsměvnou zprávou. Známé dvoupatrové autobusy v Londýně možná už brzy budou jezdit na nové biopalivo, jehož základní složkou je kávový olej.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT