Snímek se rodil přes osm let pod kuratelou hlavního režiséra Martina Kotíka a výtvarníka Martina Zahradníka a je věnován in memoriam Heleně Štáchové. Plejáda těch, kteří se na filmu podíleli, je ovšem mnohem početnější. V tvůrčím týmu figuroval mimo jiné animátor Noro Držiak (jenž stál i u zrodu Aloise Nebela), na scénáři pracoval kromě Petra Nepovíma a Miloše Kirschnera  dánský animátor a režisér filmu Asterix a Vikingové Jesper Møller. „Přesný počet verzí scénáře už dnes s jistotou nikdo neví,“ říká Kotík. „Samotný námět jsme vymýšleli přes půl roku a na scénáři pracovali další dva. Předělával se několikrát i během storyboardu. Tipoval bych tak 11 až 15.“ 

Zápletka se točí kolem Muzea loutek, kde Spejbl pracuje jako hlídač a které chce ošklivý starosta bourat. Hurvínek, který se s Máničkou nešťastnou náhodou propadne nedaleko budovy do podzemí, však najde způsob, jak tomu zabránit. Poslouží k tomu i tajemný disk, s nímž se Hurvínek díky počítačovým hrám (jež tajně doma hraje) naučí rychle zacházet… Do děje vstupují různé postavy, od loutek v muzeu až po padoucha Bastora a dvě staré dámy na lavičce.  Celkem je tu 120 figur a přes tisíc triků, inspiraci hledali tvůrci zjevně i v zahraničí, některé momenty připomenou třeba Indianu Jonese nebo Příšerky s.r.o. 

Hurvínek jako punkáč?

První postavou, kterou Martin Zahradník pro film vytvořil, byl záporák Bastor, jenž zachráncům muzea pořádně zavaří. Nejvíce vrásek nadělal prý tvůrcům Hurvínek, u něhož se řešil jeho charakter, ale také holá hlava. „Venku jsme klidně mohli dostat otázku: Proč točíte film o postiženém chlapci? Nebo: to má být punkáč?“ vysvětluje Martin Zahradník. „Jsem šťastný, že se nám ten běh na dlouhou trať podařilo dotáhnout do cíle. A zároveň jsem plný očekávání.  Věřím, že našeho Hurvínka přijmou všichni diváci, ti, kteří s ním vyrůstali, stále vyrůstají, i ti, kteří ho díky filmu teprve poznají, “ říká Kotík na adresu snímku, jehož výroba prošla pěti státy: kromě nás i Německem, Dánskem, Belgií a Ruskem.

Film kombinuje poetiku známého loutkového divadla a moderních animovaných filmů, což se odráží i v hudbě – složil ji Jiří Škorpík, písně nazpíval Josef Vojtek. Zrod filmové podoby loutek probíhal ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. „Jako divadelníci jsme trvali na tom, aby to hlavní ze scénických příběhů zaznělo i ve scénáři. V jakém vztahu jsou Spejbl s Hurvínkem, že jsou kompaktní rodina, mají o sebe strach, mají se rádi,“ dodává Martin Klásek, jenž namluvil oba hlavní hrdiny. Na plátně uslyšíme také Martina Dejdara, Jiřího Lábuse, Petra Rychlého či Otu Jiráka.

„Přijala jsem tohle dobrodružství z více důvodů. Díky filmu se významně zpopularizuje Divadlo S+H a s loutkovou rodinkou se seznámí diváci nejen u nás, ale i v zahraničí, kde tyto ryze české loutky ještě neznají. A za druhé - tradice je pamětí doby, na kterou je třeba navazovat, a ne v ní ustrnout,“ vysvětlila ještě během příprav Helena Štáchová, která stihla ve filmu namluvit Máničku a paní Kateřinu, ale premiéry se nedožila. Nezbývá než držet filmu palce a doufat, že si publikum najde. Příliš humoru sice nenabízí, možná ale zaujme akčními nápady a řadou postav, jež standardní dvojici S+H osvěžují.