Co se může stát, když se vtipná a milá učitelka základní školy, která má mindrák ze své nadváhy, rozhodne změnit svůj dosavadní způsob života a absolvovat kurz burlesky? Vypráví o tom první ze čtyř snímků Až budou krávy lítat, který je dílem režisérky Terezy Kopáčové, jež je zároveň vedoucí celého projektu.

Nahota a ještěr

Hlavní hrdince Bětce v něm propůjčila tvář Eva Hacurová, která půl roku před začátkem natáčení trénovala kondici a pohyb. „Musela jsem se také psychicky připravit na nahotu ve filmu a přestat hubnout,“ říká herečka. Své postavě naprosto rozumí. „Jak jsem procházela životem, nabírala jsem přesvědčení, že tlustí lidé nemají stejný nárok na život jako ti hubení. Je ale třeba nezapomínat, že i my jinak prostorově řešení máme city. Moje cesta k sebepřijetí sice nevede přes burlesku. Je ale stejně jako ta Bětčina klikatá, náročná, krásná a obohacující,“ doplňuje Hacurová.

Druhý snímek, opět v režii Terezy Kopáčové, se jmenuje Můj bezvadnej život a hlavní roli v něm ztvárňuje Tereza Brodská. Do jeho scénáře zakomponovala Alice Nellis situaci, kterou Kopáčová zažila. „Měla jsem období, kdy jsem si myslela, že zvládnu svou energií, odhodláním a nasazením úplně všechno,“ vypráví Kopáčová. „Ale bylo toho zjevně už moc, takže po takové poslední kapce můj organismus řekl ne a vyrobil mi podivné věci okolo očí. Šířilo se to, zanedlouho jsem se proměnila v ještěra. Doktoři si nevěděli rady, alternativní medicína a šarlatáni taky ne, nakonec jsem pochopila, že budu muset změnit pohled na sebe samotnou a svůj život.“

Lahůdky a samotář

Pod dva zbývající filmy se režijně podepsali muži. Ten s názvem Nonstop lahůdky natočil Jan Hřebejk. Odehrává se během chladné noci, kdy nepovedená večeře mladého páru a následný zmeškaný vlak svede dohromady majitele lahůdek v podání Miroslava Krobota a Lenku, kterou ztvárnila Eliška Křenková.

Poslední snímek Beze stopy režíroval Vít Karas. Jeho hlavní postavou je samotářský muž (Ondřej Vetchý), jenž tráví zimy v lesích a opuštěných chatách, v nichž tajně přespává. Až do chvíle, než se mu do cesty přimotají dva lidé a jedno dítě. „Film začíná jako thriller, na chvíli se dotkne i hororu, pak je to drama, tragédie a nakonec trochu mystérium. Všechno to drží pohromadě. Možná tím, že je to téměř western,“ říká Karas.

Podle kreativního producenta ČT Michala Reitlera je cyklus zamýšlen jako protipól k televizním detektivkám. Je tedy více o ženách a nesnázích, v nichž se ocitnou, ale i o naději poprat se s osudem.