V centru dění jsou dvě třicítky, kterým scenárista přidělil atraktivní kulisy beachvolejbalu, takže pánská část štábu si bezesporu užila četné pohledy na opálená těla Petry Hřebíčkové a Denisy Nesvačilové v tílečkách. Už tím autor předznamenal, co bude středem jeho pozornosti. Že ho ani tak nezajímá kvalitní komedie na nosné téma, ale spíš ješitné hrátky se sexistickými projevy (jichž je ve filmu řada) a stereotypy á la mateřské tužby a ženská řevnivost, zatímco mužům patří sportovní výkony a zálety.

O to tu totiž ve většině děje jde: dívčí duo mířící na mistrovství beachvolejbalu oslabují tikající biologické hodiny jedné z nich a navrch trampoty s muži. Vše „graduje“, když se obě zakoukají do téhož. Pomiňme fakt, že skutečné volejbalistky před pohárem by stěží řešily podobné trable a zpíjely se drinky u baru. Problém je chatrně vystavěná, primitivní zápletka, černobílé charaktery a neschopnost vypointovat situace.

Debutantům lze jistě leccos odpustit, scenárista Mostu! se ale pohybuje ve filmové branži už delší čas a měl by vědět, že každá žán-rovka má svá pravidla. A hla-vně autora a režiséra s citem pro míru komediální stylizace i situační gagy. Jenže právě tohle je Kolečkova slabina. Je zručný hláškař, potřebuje ale dramaturgický i režijní bič.

Neřízená střela 

Názorně to ukazuje rozdíl mezi projekty, jež spoluutvářel se zkušeným Janem Prušinovským (kromě Mostu! i televizní a filmový Okresní přebor), a snímky v režii začínajících filmařů, kteří neubrzdili neřízenou střelu páně scenáristy (Bajkeři či Padesátka).

Stejně nevkusně a zmateně působí i film Přes prsty, jenž navíc trpí bizarně vloženými flashbacky ze začátků Jírovy sportovní kariéry i klácení holek v tělocvičně. Logicky trpí i herecké výkony. Zkušenější hráči Jiří Langmajer a Vojtěch Dyk své party jakžtakž uhlídali, Petra Hřebíčková nesnesitelně přehrává. Občas se divák zasměje, to ano. Jinak je to ale trapná podívaná.

Hodnocení Deníku: 50 procent