Příběhy o životě za železnou oponou a pokusech z něj uniknout jsou stále živé. A bezpochyby budou ještě dlouho lákat i filmaře. Loni jsme viděli v kinech německý snímek Balón, pár let předtím koprodukční Sputnik, kde je motiv železné opony nahlížen dětskýma očima, předloni obdobné téma zpracoval Peter Bebjak v dramatu Čára.

Dědečkův příběh

Autoři scénáře filmu Narušitel se pokusili zpracovat reálný příběh armádního pilota Vladislava Baldy, přičemž jedním z tvůrců je jeho vnuk David Balda, jenž se ujal i režie. Vypráví o partě letců, jež pojí letitá služba v armádě, ale jejichž život i práci poznamenává všudypřítomný dozor státní bezpečnosti a jejích udavačů. A posléze i objevená fakta o smrti bývalého pilota RAF při pokusu o přelet přes železnou oponu.

Spoluscenárista Petr Kult s ním pracoval i na předchozím snímku Nevinná krutost, rovněž podle skutečné události. Oba jsou sotva dvacetiletí a mládí kuráž nechybí. Což o to. Za uznání určitě stojí fakt, že se pustili do náročného tématu z vlastní rodiny, které běžně jejich vrstevníky nepřitahuje.

Idea nestačí

Problém je, že jen ušlechtilá idea nestačí. A v případě Narušitele je až příliš citelně znát, že chybí filmařský fortel a alespoň základní scenáristické zkušenosti v uchopení tématu, smyslu pro gradaci a pointy, psaní dialogů i skladbě záběrů.

Vyprávění těká skrze různé časové roviny a motivy, v nichž se divák špatně orientuje, postavy, respektive líčení herců, zcela míjí dotek času, dialogy působí kostrbatě a ich-forma vypravěče, k níž se obvykle sahá z úsporných důvodů, aby se nemuselo vyprávět obrazem, působí jako nudný komentář k dramatu, co chybí na plátně.

Dík hercům

Herecké sestavě s Jiřím Dvořákem a Petrem Kostkou v čele patří dík, že se rozhodli statečně podpořit projekt s nejistým výsledkem. Ani oni ale nezachraňují celkový dojem ze zpřeházeného příběhu, kde si autoři i herci dopřáli z povinnosti k tématu několik leteckých scén. Na plátně ale nemají žádný další efekt, než že vypadají dobře.

Narušiteli neschází amatérské nadšení, jež by divák přehlídky amatérských projektů bezpochyby právem ocenil. Díky za ně. Publikum v kině chce ovšem za své peníze přece jen solidnější zábavu. A uvážlivý distributor by to měl umět odhadnout.