Co chystáte v roce 2018?
Už třetí rok říkám, že budu točit film Na Střeše. A já ho natočím, opravdu. Dál se hodně vrátím k herecké práci. Co bude dál nevím. Rok 2017 byl pro mě opravdu těžký, vůbec se nepovedl, ale i takové jsou potřeba.

Jak už jste naznačil, na konci září vás potkala nepříjemná událost. Zemřel herec Jan Tříska, který měl další den začít natáčet váš film Na střeše. To vás muselo hodně zasáhnout.
Samozřejmě, to si nepředstavujete ani v té nejhloupější režisérské noční můře. Nejhorší je ta kombinace smutku ze ztráty někoho blízkého a zodpovědnosti za projekt jako takový, kdy musíte spoustu věcí zcela pragmaticky řešit a to okamžitě. Ty dvě věci se téměř vylučují. Ale nebyl jsem v tom sám a projekt to paradoxně v mnoha věcech posílilo. S producentkou Monikou Kristl jsem ještě žádný film nenatočil a mám pocit jako bychom za sebou měli tři.

Dokumentaristka Helena Třeštíková
Další osudy párů v časosběru Heleny Třeštíkové

Nyní se poohlížíte po novém hlavním protagonistovi. Natáčet se začne na jaře?
Ano. Nové obsazení už máme. Chtěl bych tímto poděkovat všem velkým hercům, kteří byli ochotní mi v takové situaci pomoct a podstoupit kamerovky. Někteří poprvé v životě. Takovou možnost bych normálně nikdy nedostal. Nejen že jsem mohl vidět, kdo se mé představě blíží nejvíc, ale navíc bylo zajímavé vidět, jak každý uchopil tu roli jinak, dal jí nový rozměr. Je to pro mě ohromná zkušenost.

Scénář jste už prý dopsal v roce 2011, proč jste s natáčením tak otálel?
Původně jsem měl možnost to udat v Americe, i když nikterak slavně ani draze. Ale bral jsem ten zájem tehdy jako úspěch. Pak to měla dělat jedna česká režisérka v mezinárodní koprodukci, jenže se stalo pár věcí a navíc jsem sám natočil Pojedeme k moři. V tu chvíli jsem věděl, že jestli budu točit druhý film, tak určitě NA STŘEŠE. Reálně jsem začal ten projekt vyvíjet až na konci roku 2014, takže zas tak dlouho to není, byť cesta trnitá to je.

Bude nová podoba snímku takovou poctou Janu Třískovi od všech, kteří se na něm budou podílet?
Aby to zase nevyznělo nějak nabubřele. Natočíme to proto, že chceme a on by si to, myslím, také přál. Samozřejmě mu ale bude film symbolicky věnován. Vždyť těch hereckých zkoušek jsme měli tolik, že on už si to vlastně zahrál.

Miroslav Macek
Miroslav Macek: Napsat pokračování Saturnina byla pro mě výzva

Co byste si přál změnit v České republice v příštím roce?
Rád bych, aby se změnil internetový prostor. Abychom měli větší kontrolu nad dezinformačními weby a mohli je prostě a jednoduše blokovat. Aby byli lidé snadno postižitelní za lži, šíření nenávisti a výhrůžky na Facebooku a ostatních sociálních sítích. Internet se nám vymkl z kontroly a už není ochráncem demokracie, je zneužitý lidmi a zeměmi s nedobrými úmysly. Zároveň bych si přál, abychom všichni zuby nehty bránili Českou televizi a Rozhlas. Veřejnoprávní média, která jsou na takové úrovni, jako je máme my v Česku, jsou naše poslední záchrana. Jestli přijdeme o ně, bude to skutečný konec.

V minulosti jste se celkem hojně vyjadřoval k politickému dění. Loni mladé voliče přemlouvali jiní vaši kolegové ze showbyznysu. Vy jste pouze sdílel pár článků na Facebooku.
Ano, neměl jsem potřebu do něčeho vstupovat. Byl v tom trošku přetlak a já mám přeci jen na pár let splněno, byť se a priori ničemu nebráním. Přemluv Bábu uvolnilo stavidla a otevřelo zcela tento prostor.

Myslíte si, že je důležité a správné, aby se slavné osobnosti vyjadřovaly ke společenskému dění?
Samozřejmě, je to důležité a správné. Ale nic se nezmění, pokud se nebudou zakazovat weby placené z Ruska nebo jakékoli weby šířící lži. Do té doby budou vznikat sociální bubliny, a když pak někdo veřejně promluví a vy slyšíte něco o ruské propagandě úplně poprvé a je to možná zcela kontrastní k tomu, co čtete vy a vaše okolí, tak vás to spíše naštve a naopak utvrdí ve lži, ve které žijete. Mimo Českou televizi a Rozhlas už není médium, kterému by se dalo stoprocentně věřit. Nemyslím si, že by měl být internet bez kontroly a věřím, že lidé musí nést plnou právní zodpovědnost za svoje chování na sociálních sítích.

Václav Vorlíček
Václav Vorlíček: Táta mi říkal:"Prosím tě, kam na ty koniny chodíš?"

Vy jste určitě volil. Mohu se zeptat, komu jste dal svůj hlas a proč?
Dal jsem svůj hlas STAN. Byli pro mě velkým překvapením kampaně. Naprosto kultivovaná komunikace, neokázalá, nelidová ani neelitářská. Mám radost z úspěchu Pirátů, z comebacku ODS i z toho, že přežili Lidovci a TOP09. Co mě dost vyděsilo, je neúspěch Zelených. Nezájem o jejich témata je alarmující.

Máte i svého favorita mezi kandidáty na prezidenta?
Ano, budu volit Pavla Fischera. Jsem rád, že se nakonec někdo takový objevil.

Herec Jiří Mádl o sobě dal poprvé vědět hlavními rolemi ve filmech Snowboarďáci (2004) a Rafťáci (2006). Roli pouze teenagerského idola ze sebe setřásl dalšími snímky, pohádkami Láska rohatá a Peklo s Princeznou nebo film Probudím se včera. V roce 2013 si střihl hlavní roli po boku francouzské herečky Clémence Thioly v životopisném válečném dramatu Colette. O rok později velmi překvapil režií a scénářem k filmu Pojedeme k moři, který kritika hodnotila velmi pozitivně. Je autorem charitativního projektu Zpovědnice a rád se vyjadřuje ke společenskému dění.

Petr Macek
Producent Petr Macek: Láska k hudbě je silná emoce