KONEC STARÝCH ČASŮ
Tiché kulisy zámku Krásný Dvůr, dějiště filmu podle románu Vladislava Vančury, se příliš nezměnily. Josef Abrhám coby oslnivý ruský emigrant, působící navzdory nedůvěryhodnosti na novodobé zbohatlíky (a zvláště na jejich dcery a ženy) až dráždivě přitažlivě, sem výtečně zapadl.

POSTŘIŽINY
Pivovaru v Dalešicích proslavenému filmem Jiřího Menzela vládne dodnes poetická prvorepubliková nálada, hravá atmosféra i pivo. Stojí i proslulý komín, na jehož vrchol se s lehkostí sobě vlastní vypravili Magda Vášáryová a Jaromír Hanzlík alias Maryška a Pepin.

OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE
Jedno z působišť číšnické kariéry Jana Dítěte, hrdiny Hrabalovy knihy, jejíž ada-ptaci provázely producentské konflikty a výměny režisérů. Venkovní záběry románového hotelu Paříž se točily v Le Palais U Zvonařky, interiér restaurace pro změnu v Obecním domě.

ROZMARNÉ LÉTO
Na soutoku Lužnice a Bechyňského potoka ve Veselí nad Lužnicí, kde se natáčely scény ze zpustlých říčních lázní Rozmarného léta, voda dál klidně plyne. Krásně lenivě tu posedávali a o způsobu léta rozkošným vančurovským jazykem rozmlouvali Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák a Míla Myslíková. Dřevěnou plovárnu byste ale dnes na břehu Lužnice hledali marně.

VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ
JZD s věčnou červenou hvězdou ve střediskové vesnici Křečovice, němý svědek podivuhodného přátelství rázovitého řidiče družstevního náklaďáku Pávka a jeho chráněnce, mentálně zaostalého Otíka. Tragikomedie z pera Zdeňka Svěráka z roku 1985 se dostala do užších nominací na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.

OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY
Na místě činu. Režisér na svém filmovém nádraží v Loděnicích u Berouna, kde vznikaly klíčové scény oscarového snímku, jímž Menzel zahájil éru úspěšných hrabalovských adaptací. Autor předlohy se inspiroval skutečnou sabotážní akcí a využil i své zkušenosti, za války totiž pracoval jako výpravčí ve stanici Kostomlaty nad Labem

SLAVNOSTI SNĚŽENEK
Slavná hospoda Hájenka, útočiště rekreantů i starousedlíků scházejících se na pivo. Místo křížících se lidských osudů je úzce spjato s autorem knižní předlohy Bohumilem Hrabalem, jenž nalezl ve středočeském Kersku svůj druhý domov.