Bez nápadu a jako přes šablonu. Tak vyprávějí tvůrci snímku Judy životní příběh americké herečky a zpěvačky Judy Garland, jejíž jméno zejména nejmladším divákům asi mnoho neřekne. Vzhledem k tomu, že film zabírá prakticky jen jediný úsek z jejího života, konec kariéry, je na místě ji trochu připomenout.

Hollywoodská ikona

Judy byla nadanou dívenkou, jež se díky ambiciózní matce objevila před kamerou už ve dvanácti letech. Poté, co narychlo naskočila místo Shirley Temple do pohádky Čaroděj ze země Oz, ohromila diváky a také vyhrála svého prvního Oscara. Slavila úspěch ve filmových muzikálech společnosti MGM, v nichž se jí na dlouho stal partnerem Micky Rooney, další úspěšná dětská hvězda. Svým křehkým, bezbranným výrazem a velkýma tmavýma očima okouzlovala nejen publikum, ale i producenty.

Zazářila v hudebním filmu Zrodila se hvězda, kde po ní později převzaly štafetu Barbra Streisand a před dvěma lety Lady Gaga. V dramatu Norimberský proces (1961) dokázala, že má na víc než jen hudební a taneční výkony. Časně nastoupená kariéra a totální pracovní vyčerpání stroje na úspěch, který z ní udělal Hollywood, si ale vybraly záhy svou daň. Pět nevydařených manželství, prohlubující se závislost na prášcích i alkoholu, později odloučení od dětí. To vše vedlo k její předčasné smrti. Zemřela v Londýně v pouhých 47 letech.

Televizní zkratky

Takřka nic z tohoto silného příběhu se ale ve filmu nedozvíme, hrdinku zastihujeme vlastně až v závěru její kariéry, v Londýně – ve dnech jejího posledního turné roku 1968. Autor scénáře Tom Edge, který dosud psal výhradně texty pro televizní seriály, se omezil na vděčné dramatické, ale zkratkovité situace. Vyhození Judy s dětmi z hotelu, hádky s manželem, pokus o comeback, alkohol a prášky jako lék na krizové situace, opilecké výstupy. V podstatě naplnil osvědčené schéma známé z jiných filmů o pádu celebrit, jimž závislost ničila život a kariéru, a jež působí přesvědčivěji (Frances, Můj týden s Marilyn).

Edge nabízí jakési útržky vyňaté z kontextu, chybí jim ale podstatnější rámec, nebo alespoň důmyslnější propojení s předchozím hereččiným životem. Občasné flash-backy do minulosti opakující tytéž obrazy (přísná matka nutící dceři tabletky či natáčení Čaroděje) pro lepší pochopení hereččina naturelu i osudu na to nestačí.

Zbytečně naopak tlačí na pilu v dojemných scénách s dětmi. Pocity mateřské osamělosti bezpochyby Judy zažívala, tady je však scenárista zdůrazňuje na úkor jiných privátních momentů. Zjednodušení filmu škodí, a kdo nezná blíže kariéru hollywoodské legendy, bude se v něm špatně orientovat.

Jiná verze 

Za zmínku stojí, že ještě před deseti lety byla v plánu adaptace životopisného románu Geralda Clarka Get Happy: The Life of Judy Garland. Práva koupila společnost Weinstein Co., po kauze Me too, kterou její šéf Harvey Weinstein odstartoval a s nímž soud nelítostně zatočil, z projektu logicky sešlo. Byť možná jen na čas. Titulní hrdinku měla hrát Anne Hathaway, jež se výrazem i hereckým stylem blíží Judy více než Renée Zellweger, kterou si pro snímek, který je nyní v kinech, vybral jeho režisér Rupert Goold.

Dobrá Renée

Je to ale nakonec právě její zásluha, že film tak úplně neskončí mezi zapomenutelnými. Jakkoli Gooldův projekt vyhlíží průměrně a povrchně, Renée dokázala, že je dobrá herečka. I v mezích daného scénáře se uměla prosadit a dala Judy uvěřitelnou vyhasínající jiskru, sympatický smysl pro humor i hluboký vnitřní smutek. Totéž se týká pěveckých a tanečních partů, jež zvládla na jedničku.

Několik silných okamžiků tak díky ní utkví divákovi v hlavě – kromě scénických výstupů hlavně neplánovaná noční návštěva u dvou gayů a hereččiných věrných fanoušků, jež náhle působí jako z jiného filmu.

České diváky pobaví i Finn Wittrock v roli Judina posledního manžela Mickeyho Deanse, který vypadá jako Vojta Dyk po americku. Noblesní je skvělé podání legendární písně Somewhere Over the Rainbow, jež Judy proslavila ve zmíněném Čaroději ze země Oz. Renée je výtečná. Kostýmy také. Ale o zbytku se věru nedá říct, že je to dobrý film o Judy Garland.

Hodnocení Deníku: 60 procent