Nahlížet na vážná témata dětskýma očima je vděčný filmařský trik. Vzpomeňme na Tarkovského Ivanovo dětství, Klimův snímek Jdi a dívej se, Benigniho Život je krásný nebo na laskavou Obecnou školu Jana Svěráka. Působivý je i zatím nejlepší režijní počin Angeliny Jolie First They Killed My Father, který běží na Netflixu.

Teď ovšem přišel novozélandský filmař Taika Waititi a nabídl něco víc. Jako námět si vybral knihu Caging Skies (2004) z pera Christine Leunens. A originálním způsobem ji překlopil na plátno. Jeho Králíček Jojo, který vznikl v českých lokacích (mimo jiné v Úštěku), obdivuhodně mísí prvky černé komedie, dramatu a romance. Kdo by snad namítal, že z nacismu a xenofobie se legrace nedělá, pak budiž řečeno, že to jde. A jak!

Kostra je zhruba následující: v rakouském maloměstě vyrůstá na konci války desetiletý Johannes. Jako většina vrstevníků chodí do Hitlerjugend, učí se hajlovat, házet granáty a v pokojíčku má na zdech Hitlera a hákové kříže. Jediné, co nezvládne, je zabít na povel králíka. Od té chvíle už mu nikdo neřekne jinak než Králíček Jojo. Náhoda tomu chce, že se začne více zdržovat doma, a tak zjistí, že maminka ukrývá mladičkou Židovku Elsu. Jeho imaginární kámoš Hitler (kterého hraje výtečně sám režisér) je z jejich narůstajícího přátelství čím dál neklidnější…

Dětská optika dovoluje tvůrci použít prostředky, které by v příběhu dospělých nefungovaly. „Asi fakt není vhodná doba na to, být nacistou,“ mudruje Johannesův kamarád. „Děti, je na čase spálit nějaké knihy!“ volá freneticky učitelka. Fanatismus a manipulace jsou zde přítomny v různých podobách od skandování „Kill, kill“ ve scéně s králíčkem až po masírku od kámoše Hitlera. Režisér má ale vše skvěle pod kontrolou. Zkušeně balancuje na hraně sarkasmu a tiché hrůzy nabízející škálu emocí a výkladů, finále s dětmi poslanými do ulic s pancéřáky nevyjímaje.

Ty nejsi nacista

Film se dotýká dospívání, kdy člověk neví, co se sebou, a potřebuje někam patřit. Třeba do hitlerovské mládeže když má ten pech, že vyrůstá v nacistických podmínkách. Dokud mu někdo neřekne, že blbne. Jako Elsa, která to Johannesovi trefně shrne: „Ty nejsi nacista, jsi kluk, co si rád obléká vtipnou uniformu a chce patřit do jejich party.“

Na Waititiho snímku baví i jeho podvratnost. Chlapec běží s radostnými „hajlíčky“ ulicí a v pozadí registrujeme válečné fronty na jídlo. Dotvářejí to hudební skladby, s nimiž si Waititi rafinovaně hraje: I wann hold your hand od Beatles či Bowieho Heroes, podané jak jinak v německé verzi.

Herecké výkony

Hodnocení Deníku: 90 procent

Scarlett Johansson podává v roli maminky jeden ze svých nejlepších výkonů, obdiv budí bezprostřední Roman G. Davis v titulní roli i Sam Rockwell. Králíčka je zkrátka radost sledovat. Skrze ty nejobyčejnější věci jako radost ze života, smích a přátelství bez moralizování ilustruje, jak nesmyslná je válka a nesnášenlivost. A také to, čím je možné jim čelit. Třeba tancem, humorem a slušností.

Nora Sopková: Rekvizity ke Králíčkovi se sháněly dobře

Nora SopkováKrálíček Jojo posbíral přede dvěma týdny šest oscarových nominací. Mezi jmény, která se objevila v rámci filmové výpravy na seznamu, figuruje i česká výtvarnice a scénografka Nora Sopková. K projektu se výtvarnice dostala přes produkční společnost Czech Anglo Production, s níž pracovala už dříve. Teď má šanci dostat Oscara.

Jaký je to pocit, slyšet a vidět své jméno na oscarovém shortlistu? A na co se v L.A. nejvíc těšíte?
Předně je to velká čest. Těším se na trochu tepla, které tam doufám bude. Je to moje první cesta do USA.

Překvapilo vás, že si zahraniční tvůrce nepřivezl své architekty, ale dal šanci vám a vašemu týmu?
Ano, bylo to příjemné překvapení. Architekt Ra Vincent upřednostnil český tým, pravděpodobně kvůli tomu, že známe místní dodavatele a servis. Myslím, že české filmové profese se obecně těší dobré pověsti, která pramení z dlouholeté tradice filmového průmyslu u nás.

Co vaše práce na pozici „set decorator“ pro Králíčka obnášela?
Moje profese je úzce spjata s prací architekta. Pro něho a další tvůrce filmu připravuji návrhy pro výběr nábytku, tapet, obrazů, svítidel a dalších rekvizit, které vytvářejí odpovídající prostředí pro jednotlivé postavy. Diskutuji s architektem a kostýmním výtvarníkem barevnost a celkovou atmosféru jednotlivých dekorací.

Králíček Jojo je dobový film. Bylo obtížné některé rekvizity shánět, nebo jste musela občas improvizovat?
Na improvizaci je naše práce založena. Nicméně období, ve kterém se Jojo odehrává, je u nás poměrně snadno realizovatelné. Některé požadavky na rekvizity jen vyžadovaly delší přípravu a testování během výroby.

Měla jste příležitost potkat se s herci, například se Scarlett Johansson? A jak na vás jejich výkon ve filmu působil?
S herci se ve své práci příliš nesetkávám, v podstatě končí ve chvíli, kdy žádané dekorace předám režisérovi před natáčením. Scarlett bezpochyby předvedla profesionální výkon a přístup, byla velice dobře připravena.