Jako obvykle je žádná domácí katastrofa neodradí, dál s elánem buší, šroubují, likvidují odpad, nově spravují sekačku, brání se proti včelám a zápasí s krtkem.

Mají své obligátní čepičky a znovu jde o klasické pásmo. Přišla ale inovace – dvojka kutilů mluví, hlasy jim dali Michal Suchánek    a Richard Genzer. Je to trochu nezvyk, zvlášť když v rámci aktualizace dostali i moderní kulisy – lepší (dvojitý) dům s francouzským oknem, terasu, elektrickou sekačku, ale také dron.

Ač se to zdá k nevíře, poprvé se na televizní obrazovce představili už před dvaačtyřiceti lety – díky režiséru Lubomíru Benešovi a výtvarníku Vladimíru Jiránkovi. Jejich pilotní příběh nesl jméno Kuťáci a od té chvíle bavili diváky v řadě sérií.

Oblibu si získali díky svému kutilství, jímž se tvůrci trefili do příslušné doby, respektive národního hobby. Filmovou verzi dostali loni – ve snímku Pat a Mat ve filmu. Svezli se na vlně návratu populárních postaviček, jež proslavily večerníčky a kterých se v posledních letech chopili filmaři. 

Jako jedni z prvních dostali filmovou tvář hrdinové Němečkova Čtyřlístku – Myšpulín, Fifinka, Pinďa     a Bobík. V roce 2013 dotočil Michal Žabka po několika odkladech celovečerní snímek Čtyřlístek ve službách krále s hudbou Ondřeje Soukupa.

Čtyřlístek a Hurvajs

Slavné kvarteto (jehož jediná dáma, Fifinka, tu dostala i krajkové kalhotky) tak proniklo na plátna kin 44 let po svém zrodu. Film těžil z někdejší obliby komiksů, za první víkend na něj přišlo přes 26 tisíc diváků a v dalším porazil v čele žebříčku dokonce Troškovy Babovřesky, číslo stouplo na více než 45 tisíc. Zase takový ohlas ale film neměl, pro dnešní dětské publikum už nemá Čtyřlístek takovou magii. Mimochodem, jeho producent Miloslav Šmídmajer zamýšlel i celovečerní filmovou verzi Krtečka a Křemílka s Vochomůrkou, ale z obojího nakonec sešlo. Krtek později zaujal zcela jinou produkci, o tom ale až za chvíli.

Do kin se před dvěma lety dostali i hrdinové duchovního otce medvídků, kteří se potkali u Kolína – Břetislava Pojara. Pásmo nazvané Pojar dětem se skládalo z pěti krátkých filmů, na nichž se autor podílel v posledních letech života. Včetně Vánoční balady, kterou jako jeho poslední nerealizovaný scénář zpracoval coby poctu svému učiteli Michal Žabka.

Loni vtrhli na plátna i Hurvínek se Spejblem, podobně jako Čtyřlístek ve 3D. Problematický snímek Martina Kotíka a Inny Jevlannikovy měl ambice zahraničních vzorů, animace byla obstojná, ale zradil jej slabý scénář. Příběh působil vyprázdněně, postavy existovaly v jakémsi neukotveném prostoru a prakticky nic, kromě pár akčních výjevů, se v něm nedělo. Na novinářské projekci se nesmály ani děti, což bylo na pováženou. Navzdory tomu nasbíral film něco přes 56 tisíc diváků.    

Krtek předhozen pandě

Co se nepovedlo Miloslavu Šmídmajerovi, dokonala čínská televize. V čínsko-české koprodukci se před dvěma lety zrodil 52dílný seriál Krtek a Panda, který by měl být dětským fanouškům Millerova hrdiny asi jednou provždy zapovězen.

Nejen pro svůj kýčovitý výraz a slaboduchý scénář roubující do sebe motivy    a charakter dvou zcela odlišných národních kultur. Ostatně už samotná prezentace pilotního dílu, kterou zorganizoval v zahradách Pražského hradu iniciátor tohoto projektu, prezident Miloš Zeman, procházející při té příležitosti špalírem čínských a českých dětiček v tepláčkách, vešla do dějin novinářských projekcí. Užili si ji jen nemnozí, ale je nezapomenutelná.

Jak k tomu přišel Krtek a co si o své výpravě raketou do daleké čínské země myslel, těžko soudit. V každém případě je dobře, že se toho jeho autor Zdeněk Miller nedožil.

Doufejme, že další potenciální hrdinové z večerníčků dopadnou lépe a zůstanou v českých rukou. Ideálně třeba Galiny Miklínové, jejíž zábavní i výtvarně zdařilí Lichožrouti jsou cestou, která domácím postavičkám známým z knih či televize svědčí.