Novinka Woodyho Allena natočená v římských kulisách a skrytý život jednoho z největších amerických prezidentů. To jsou dva filmy, které dnes vstupují premiérově do kin. Tématicky i řemeslně jsou každý někde jinde, ani v jednom případě ale nejde o žádnou senzaci.

Snímek newyorského nervního intelektuálaDo Říma s láskousi odbyl svou předpremiéru na karlovarském festivalu, kde byl součástí slavnostního zakončení. Je to už třetí film ze série Allenových evropských zastavení (předcházely mu Vicky, Cristina, Barcelona a Půlnoc v Paříži) a jak titul napovídá, odehrává se v Římě. Režisér si tentokrát napsal roli i pro sebe a po šesti letech se tak vrací na plátno (naposled to bylo v Sólokaprovi). A jak je u něj obvyklé, propojuje příběhy několika postav, realitu i fikci. Postarší manželský pár v podání Judy Davisové a Woodyho Allena přijíždí do Říma, aby se seznámil s budoucím zeťem. Zatímco dcera svého partnera bezmezně podporuje, její neurotický otec a náruživý hudebník z něj není dvakrát nadšený. Až teprve když odhalí jeho skrytý operní talent, začnou si rozumět. Prostitutka s tváří Penélope Cruzové naopak v jiném příběhu klientovi zkomplikuje život, neboť jeho asketičtí příbuzní jsou z temperamentní polonahé krásky, již muž vydává za svou snoubenku, na mrtvici. Leopoldo, tuctový římský občan (Roberto Benigni), se zase řízením náhod stane nakrátko mediální celebritou a rychle tomu propadne. A konečně mladý americký pár (Greta Gerwigová a Jesse Eisenberg) navštíví dívčina atraktivní přítelkyně, začínající herečka (Ellen Page), a zamíchá jejich vztahem. Vše lakonicky glosuje jiný (fiktivní) host – architekt v podání Aleca Baldwina, jenž přijel do Říma mimo jiné vzpomínat na mládí a de facto ztělesňuje mladíkovo alter ego. Woody Allen si tu utahuje z takzvaných „hvězdiček", jež uměle vytvářejí média, ze soap oper i z provinčnosti.

Abraham Lincoln: Lovec upírůsi pohrává s minulostí Abrahama Lincolna, respektive známého prezidenta USA. Nečekejte ale solidní politický film, tenhle bizarní kousek je plný krve, upířích zubů a nabroušených seker. Tim Burton se ujal produkce a Timur Bekmambetov zrežíroval podle stejnojmenné knihy Setha Grahame-Smithe nový příspěvek do žánru upírských filmů. Abrahama Lincolna představují jako historicky největšího lovce neživých bytostí, do jehož tří životních etap zasáhne otroctví a hlavně válka Severu proti Jihu. Bekmambetovovy předchozí „Hlídky" byly solidní horory, Lincoln ale dostal nafrak. A nezměnil to ani Benjamin Walker v hlavní roli, ani Mary Elizabeth Winsteadová coby budoucí první dáma USA. Klišé, jimiž tvůrce film zaplavil, i absence nápadů činí z jeho jinak vcelku obstojné vizuální podívané zapomenutelný snímek.

Zdroj: Youtube