Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidice oslovují lidským příběhem

Praha /EXKLUZIVNÍ RECENZE/ - Tragický osud české obce rozehrál režisér Petr Nikolaev jako drama s nevinným začátkem a emotivními obrazy… Scénář filmu Lidice byl dlouho trochu zakletý. Jeho autor Zdeněk Mahler s ním vyhrál (pod názvem Nokturno) Cenu Sazky před čtyřmi roky, cesta do kin byla ale trnitá. Po dlouhých přípravách, kdy se nad scénářem scházel s Alicí Nellis, zhatila přesně před rokem natáčení režisérčina nemoc. Filmu se ujal Petr Nikolaev, udělal určité změny, mimo jiné přeobsadil postavu Aničky (Marthu Issovou nahradila Veronika Kubařová). Do 70 milionového rozpočtu chyběly ale peníze. Až pomoc měst a jednotlivců Lidice nakonec dovedla k první klapce.

1.6.2011
SDÍLEJ:

ŠÍMA. Antický hrdina Nikolaevova filmu v podání Karla Rodena se vrací z vězení do rodné vesnice. Netuší, že už nemá kam… Foto: Bioscop

A tak je potřeba na Lidice nahlížet. Jako na ojedinělý jev – kdy si lidé (spolu s producenty samozřejmě) připlatili na film o vlastní historii. A Lidice jim to v hojné míře vrací. Vyprávějí o tragickém válečném osudu české obce skrze lidské příběhy. Nikolaevův snímek není velkým válečným filmem ani pietní rekonstrukcí události, je postavený na dramatech obyčejných lidí. Mnohem víc než o střílení, početných armádách a přehlídkách vojenské moci se tu hraje o lásce, vině a trestu, smíření, pokoře i beznaději tváří v tvář ironii osudu.

Roden, takřka antický hrdina

Těžiště filmu je v údělu Františka Šímy – takřka antickém hrdinovi. Jeho cesta začíná roku 1938 v náručí milenky, pokračuje vraždou syna, soudem a vězením, aby se završila roku 1943 návratem do rodné obce, jež už neexistuje… Drama muže přeživšího nacistický masakr díky vězení a trpícího proto pocity viny, tu ale neroste z velkých dějinných událostí. Je výsledkem banální mladické frajeřiny, jež nabyla díky českému udavačství katastrofálních rozměrů. Nikolaev je vypráví hodně emotivně – tomu je podřízena kamera Antonia Riestry nabízející poetické i dramatické záběry krajiny a oblohy (místy možná až příliš stylizovaná a efektní), skladba záběrů i výtečná hudba Michala Hrůzy. Zbytečné jsou možná dojemné záběry na pejska u boudy v hořícím stavení či dětské ruce na okně v plynovém voze, tady jako by se tvůrci nechali trochu strhnout hollywoodskými produkcemi.

Síla emocí se násobí

Za pozornost stojí casting a herecké vedení. Každý typ tu má svůj malý příběh – také proto nejsou Lidice filmem jednoho hrdiny, ale řady lidí, díky nimž se ve finále násobí síla emocí a skládá tragédie celé události. Karel Roden předvádí v Šímovi svůj další strhující výkon, který si už znovu říká minimálně o cenu kritiků. Anežka Zuzany Bydžovské má v sobě veškerou tíhu života na vozíku, Šímův syn Karel v podání Ondřeje Nováka (který se Rodenovi fyzicky i podobá) zosobňuje mladický vzdor, ale i soucit (jeho dialogy s Rodenem ve vězení patří k nejlepším ve filmu), Zuzana Fialová a její živelná, vnitřně silná Šímova milenka či strážmistr Romana Luknára výborně uchopený ve své rozpolcenosti a strachu se vzepřít. A jsou tu i menší, ale významní hráči doplňující mozaiku osudů: vlastenecký dozorce Jana Vondráčka, spoluvězeň v podání Jana Budaře osvěžující svými hláškami prostředí věznice či Veronika Kubařová jako kurážná Anička.

Klíč k nesnadné látce režisér nalezl

Nikolaev si je vědom úskalí velkých filmových akcí a svých limitů, a proto vypráví hlavně přes detaily (byť dotáčená scéna atentátu na Heydricha je až příliš „decentní“) a obrazy přírody. Dobovému filmu se nezpronevěřil, snad jen mohl být přísnější ve střižně a ubrat v první půli zdlouhavější tempo vyprávění. Scény ze záboru Lidic už ale mají gradující napětí (zastřelení mužů, rozdělení žen a dětí), za nímž přichází otupělý smutek (Šímův návrat, strážmistrova vina, setkání s komunistickou arogancí). I když by se našly momenty, bez nichž by film mohl existovat syrověji, jedno je jisté – Nikolaevově týmu se povedlo najít klíč k nesnadné historické látce, která tu dlouho čekala. A natočili nanejvýš potřebný film, který nás v době televizních show a umělých „stars“ vrací k opravdovosti citů, ztrát a vlastenectví.

Autor: Jana Podskalská

1.6.2011
SDÍLEJ:
Mezinárodní letiště v Atlantě
1 4

Nejrušnější letiště světa postihl výpadek proudu. Na místě uvázly tisíce lidí

Ilustrační foto.
51 18

Vzkaz nemocnicím: Nakazíte pacienta, nemusíte dostat peníze

Dokonale sehraný tým. I díky němu Ester Ledecká sbírá triumfy

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Dva triumfy ve Světovém poháru snowboardistek za tři dny? Kde se tahle úžasná forma Ester Ledecké bere? Všichni tuší, že je to hlavně o talentu a obrovské, nekončící dřině. Jenže za vším hledejte také podporu týmu, kterému česká hvězda bílých svahů nikdy nezapomíná poděkovat.

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

V Praze chybí byty. Stavby brzdí byrokracie

/INFOGRAFIKA/ Katastrofálně nízká nabídka. Tak vidí příčiny raketového růstu cen nových bytů v metropoli analytikové i lidé z byznysu. Stupňují proto tlak na vedení Prahy, aby zrychlilo a zjednodušilo povolování staveb. Jinak náklady na bydlení dál porostou.

Babiš uvádí nové ministry. Plaga chce na školství řešit inkluzi

Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) chce řešit finanční revizi inkluze, tedy společného vzdělávání. Nechce, aby náklady na inkluzi zasáhly do zvyšování platů školských pracovníků, řekl při dnešním uvádění do funkce. Premiér Andrej Babiš (ANO) na briefingu po uvedení Plagy kritizoval státní příspěvky pro soukromé školy. Stát má podle něj vlastní kapacity pro umístění žáků.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT