Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michal Dlouhý: Potkat se s bráchou na place bylo skvělé

Praha /ROZHOVOR/ - Český akční snímek Kajínek má za sebou už bezmála měsíc v českých kinech a stále se drží na prvních příčkách v návštěvnosti. Z čela „filmparády“ se nepovedlo ho sesadit ani Sly Stallonemu s jeho novinkou Postradatelní, ani Nicolasi Cagemu i se všemi jeho kouzly a čáry ve filmu Čarodějův učeň. Mimochodem, divákem číslo 335 007 byl sám Jiří Kajínek, jemuž film, inspirovaný jeho osudem, promítli ve středu 18. 8. ve věznici… Herec Michal Dlouhý si v Kajínkovi zahrál bývalého policistu. O vraždách, za které je Kajínek odsouzen, ví jeho hrdina podstatně víc, než by asi sám chtěl. Jak se mu ve filmu hrálo a jaké bylo jeho poslední filmové setkání s bratrem Vladimírem Dlouhým, který nás nedávno předčasně opustil?

30.8.2010
SDÍLEJ:

Michal Dlouhý při natáčení filmu KajínekFoto: PRagency

Prozradíte alespoň, jaký má váš hrdina vztah ke Kajínkovi? Pomáhá mu při útěku, nebo ho naopak pronásleduje?
Já bych spíš řekl, že moje postava před Kajínkem utíká.

Prošel jste před natáčením nějakou speciální přípravou či výcvikem?
Před natáčením jsme měli s panem Lavroněnkem a s kaskadéry několik hodin na to, abychom se připravili na docela zajímavou filmovou rvačku, při které zdevastujeme celý byt. Koordinátoři rvačky se na ní ale připravovali podstatně déle a přesně věděli, co po nás chtějí.

Byla to vaše první scéna tohoto typu?
Co se týče toho devastování, to mám spíš ze života, to sem radši netahejme… Podobně náročnou a brutální scénu jsem si vyzkoušel už při natáčení filmu Sametoví vrazi. Tam jsem ji ovšem točil s kaskadérem, kdežto tentokrát jsme stáli proti sobě dva amatéři, herci. Takže to bylo o něco nebezpečnější.

Rvačky, střelba… Vaše role musela být splněný klukovský sen.
Já jsem měl trochu jiné klukovské sny. Rvačky, střelba, to nebyl zrovna můj šálek čaje – naštěstí. Jsem spíš na sport, máme to v rodině.

Velkou hvězdou filmu je Táňa Vilhelmová, jak se vám s ní točilo?
Tatianu znám od jejích hereckých plínek, měl jsem možnost s ní pracovat vícekrát. Je s ní vždycky legrace a je to vždycky příjemné, alespoň pro nás dva. Jsem rád, že se Petr (Jákl) rozhodl právě pro ni, I když původně chtěl obsadit méně známou tvář.

Jak se vám točilo s představitelem hlavní role Konstantinem Lavroněnkem?
Jak už jsem řekl, točili jsme spolu jednu dost náročnou akční scénu. A musím říct, že na to, jaká je hvězda, byl velmi ukázněný. Choval se přesně tak, jak by si člověk představoval, že by se opravdové hvězdy chovat měly. Jsem velmi zvědavý na výsledek, protože skutečný Kajínek je vnitřním založením trochu jiný typ než on. Ale Kosťa to dokáže zahrát a při emotivních scénách ho Petr vybudil k ohromné vnitřní extázi, která se, doufám, přenese i na diváka.

Ve filmu hraje i váš bratr Vladimír – Kajínek se stal jeho posledním celovečerním filmem. Jaké to bylo, potkávat se s bráchou na natáčení?
Potkat se s bráchou na place nebo při jakékoli jiné spolupráci bylo vždycky skvělé, už proto, že to byl jeden z nejlepších herců u nás… Účast na filmu jsme spolu samozřejmě konzultovali. Teď už můžu prozradit, že nás zajímalo, jak obstojí Petr Jákl při svém debutu jako režisér. A musím říct, že jsme oba byli velmi mile překvapeni, jak byl připravený a jak natáčení zvládl.

Bylo pro vás náročné pracovat se zahraničními herci, kteří své repliky říkají v cizím jazyce?
Já jsem od svých čtyř let hrál ve filmech, které u nás natáčely německé produkce, takže to pro mě nebyla žádná novinka. Stačí si každou scénu jednou nebo dvakrát vyzkoušet a už víte, kdy tomu druhému končí replika a můžete mu nahrát. Nevidím v tom problém, právě naopak, příjemné zpestření naší práce.

A co spolupráce s kameramanem F. A. Brabcem?
S ním jsem měl tu čest pracovat poprvé. Když jsme se spolu s bráchou rozhodovali, zda se zúčastnit tohoto projektu, viděli jsme v něm určitou pojistku: kdyby si Petr jako režisér na place nevěděl rady, mohl by mu F. A. Brabec pomoci, protože sám má také režijní zkušenost. Měli jsme jistotu, že jeden druhého podrží. Byl to od Petra velmi dobrý tah, i když tuhle pojistku nemusel nikdy použít.

Kajínkův případ je značně kontroverzní téma. Rozmýšlel jste se, jestli roli ve filmu přijmete?
Poté, co jsem si zahrál ve filmu Sametoví vrazi (natočeného na motivy dalšího skutečného kriminálního případu – tzv. orlických vražd, pozn. red.), už se žádnou kontroverzí odradit nenechám. Byl to pro mě takový bonbónek, mohl jsem využít svých zkušeností z předešlého filmu.

Co vás nakonec přesvědčilo?
Honorář ( smích )

Sledoval jste skutečný Kajínkův případ?
V téhle republice je asi málokdo, kdo nesledoval případ Kajínek. Samozřejmě jsem se o něj zajímal.

Pro některé ženy je osoba Jiřího Kajínka podivuhodně atraktivní, stal se svého druhu sex symbolem. Překvapuje vás to?
Vůbec se tomu nedivím. Myslím, že vždycky, když se v jedné osobě spojí určité tajemno a přitažlivé fyzično – protože pan Kajínek vypadá velmi dobře – je to pro ženy vzrušují, je to pro ně provokující.

Nemůžeme se nezeptat: podle vašeho názoru je Kajínek skutečný vrah, který díky médiím manipuluje veřejným míněním, nebo oběť konspirace?
To je těžká otázka. Nejsem v tomhle případu natolik zběhlý, abych mohl mít nějaký jednoznačný názor. Ale myslím, že náš film by mohl hodně napovědět. Nic ovšem divákovi nevnucuje, nechává mu volnost, aby si názor na celý případ udělal sám.

(zdroj: PRagency)

30.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Martin Janeček
12

Patnáct stovek. Tolik platí za byt v Praze šéf Finanční správy Janeček

Předvolební debata v deníku 19.10.2017
1 13

Co vám evokují provokativní plastiky Davida Černého? Deník se ptá politiků

Hyenismus v ulicích měst: Využívají postižení druhých, aby mohli krást

Lýdia a Isabela. Dvě devatenáctileté Rumunky se ve středu kolem 14 hodiny snažily přesvědčit na zlínském náměstí Míru kolemjdoucí, že jsou hluchoněmé Češky, které vybírají finanční pomoc pro postižené spoluobčany, vše pod vlajkou EU. Ti, kteří jim naletěli, museli do předem připraveného formuláře uvést své jméno, adresu, částku kterou přispívají a podpis.

Káva pro páníčka, dort pro psa. Tak to vypadá v Punťově psí cukrárně

Narozeninové oslavy dětí už nefrčí. Nyní máte možnost zařídit jedinečnou party svému psovi, a to se vším všudy. Překvapte tak svého miláčka na jeho velký den dortem, zákusky nebo i zmrzlinou, a to v Punťově první psí cukrárně na pražském Jarově. Pozor ale abyste si psí pamlsky nespletli s klasickými dezerty.  

AKTUALIZUJEME

Dva lidé zemřeli v Jirkově kvůli šesti stovkám. Žhář půjde na 15 let do vězení

Pachatel nalil na dveře toluen a zapálil ho. Obyvatelé bytu se už nedostali ven.

Češi doma více plýtvají, nejraději šetří na teplé vodě

Raději sprchu nežli vanu – takto šetří teplou vodou české domácnosti. Je to jejich nejoblíbenější způsob, jak omezit domácí výdaje za energii. V obecné rovině ale ochota přiškrtit výdaje klesá. Zatímco před dvěma lety spořilo 88 procent domácností, letos už to je o 4 procentní body méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení