Film je pozoruhodný hned z několika důvodů. Loni byl prvním japonským animovaným dílem, které mělo světovou premiéru v Cannes zaměřeném výhradně na hrané snímky. Získal nominaci na Zlatý glóbus i Oscara. Ale hlavně přináší na plátna téma srozumitelné všem rodičům i dětem napříč světem. A činí tak s nesmírnou něhou a pochopením.

Jeho režisér Mamoru Hosoda je na rodinná témata specialista. Věnoval jim snímky Vlčí děti, O dívce, která proskočila časem i Kluk ve světě příšer, který běžel v kinech před třemi lety.

Blbá ségra!

Tentokrát je v centru jeho pozornosti malý Kun, obyčejný kluk, který prožívá šťastné dětství a těší se pozornosti rodičů. Do chvíle, než se máma jednou ráno vrátí s kňourajícím balíčkem v náruči.

Čerstvě narozená sestřička Mirai naruší všechny Kunovy kruhy. Jeho svět je vzhůru nohama. Marně se dožaduje maminčiny společnosti, účasti při hraní a obdivu nad novou kresbou. Vzteká se, křičí, hází předměty, ubližuje ségře v peřinkách.

Magie snů

A pak se v magické zahradě uprostřed domu stane náhle aktérem snových obrazů, kde se mísí realita s fikcí a minulost s přítomností i budoucností. Díky setkání s generacemi své rodiny a jejich osobními příběhy začíná chápat rodinnou historii i různé podoby lásky. Je to něžná podívaná plná moudrosti i odzbrojujícího humoru v podobě miminka zasypaného vláčky nebo klučíka trucujícího ve stanu. A také bezbřehé fantazie ve snových scénách, kde prší rybičky, sněží uprostřed léta a děti létají v oblacích. Podivuhodný emotivní zážitek pro diváky od pěti do sta let.

Mimochodem, jde o zatím nejosobnější režisérův film. Postavy Mirai a Kuna nechal nakreslit podle svých dětí. Vodil je do studia, aby animátoři zjistili, kolik váží, jak jemné mají tváře a těla, aby osahali jejich vlasy a mohli vše vyjádřit v animaci.

Žádoucí osvěžení

Japonské, francouzské či britské snímky jsou vždy milým osvěžením početné nabídky amerických „animáků“. Tajní mazlíčci, Mimoni nebo Doby ledové mají bezesporu své důležité místo v kinech a nadšené diváky. Filmy jako Mirai nebo Vlčí děti jsou ale sympatickým vybočením z trendu klipovitého vyprávění a nářezu akčních scén.

Připomeňme, že před třemi lety vyprávěl téma rodiny a zásadních životních etap okouzlujícím způsobem francouzský snímek Červená želva. Na jediném místě, ostrově, se odehrálo celé to krásné dobrodružství jménem život.

Svět fantazie

O jiném Hosodově snímku Kluk ve světě příšer, rovněž s malým hrdinou, už byla řeč. Příjemně čeřil vody i animovaný film Cesta do fantazie. Vznikl v dílně legendy japon-ského anime Hajao Mijazakiho. Líčil příběh desetileté dívky, jež se po odstěhování s rodiči a ztrátě kamarádů ocitne v prazvláštním městě duchů, bůžků a strašidel. A nachází dospělejší cesty k rodině.

Malí princové

Pominout nelze ani starší projekty, jež se objevily v kině a nenápadným, poetickým způsobem si hledaly cesty k dětským srdcím. Třeba francouzský snímek Malý princ, kde Mark Osborne nápaditým a něžným způsobem pracoval s hrdinou i motivem láskyplných pout známé Exu-péryho předlohy v příběhu současné holčičky.

Také irský koprodukční film Píseň moře, nominovaný v roce 2015 na Oscara, vzbudil zasloužený ohlas. Jeho tvůrce Tomm Moore vyprávěl prostřednictvím keltských mýtů o síle sourozenecké a rodičovské lásky, kterou nenaruší ani smrt.

Mimochodem, i tento snímek se vyjadřoval ke složitému vztahu staršího chlapce k malé sestřičce.

Co je anime 
Japonské označení animovaných filmů a seriálů. V této zemi je také nejrozšířenější, vyznačuje se charakteristickým stylem kresby postav a pozadí. Anime pokrývá bohatou škálu žánrů, od rodinných příběhů přes akční seriály a detektivky až po psychologická dramata. Bývá nezřídka ovlivněno či přímo inspirováno japonskými komiksy manga.