„To bylo jako štábní cvičení,“ říká. „Napřed jsme se zděsili, termín natáčení byl červenec, který je se srpnem nejsilnější měsíc sezóny. Denně zámkem projdou tři čtyři tisíce lidí, v pravidelném rytmu jsou zahlceny všechny přístupové cesty, vyhlídky i nádvoří. A do toho ohromný štáb s desítkami aut a tunami materiálu.“

Štáb ale potřebuje i třeba toalety, sklady nebo prostor na catering, to všechno se muselo zajistit. „Zájem filmařů se soustředil na Barokní divadlo, Zrcadlový sál a Plášťovou chodbu a prostory kolem těchto barokních staveb. Naštěstí se ukázalo, že to je štáb naprosto zkušený a profesionální. Sedli jsme si a řešili, jaké prostory potřebují, jaké k nim zajistíme přístupové komunikace a zázemí.“

Při natáčení velkou měrou pomohla barokní Plášťová chodba. „Řada přesunů štábu, včetně herců a komparzu, tak nemusela probíhat na nádvoří, v té zácpě turistů, ale skoro jako původní barokní společnost se komfortně a noblesně přesunovali přes kritická místa,“ pochvaluje si Pavel Slavko.

Hlavně neponičit historický mobiliář

Před každým natáčením správce zámku nejvíc tíží možnost, že by někdo mohl na zámku něco poškodit. „Veškeré technické vybavení musí mít ochranné pomůcky, bodce musí mít gumové návleky, židle a vybavení se nesmí dotýkat stěn, veškerý personál musí být poučen tak, aby neměl tendenci a vůbec se neodvážil sednout si do historického mobiliáře,“ vysvětluje kastelán. „Představte si, že si pomocný osvětlovač nebo tahač kabelů ve špinavých džínách a se šroubovákem v zadní kapse v nestřeženém okamžiku sedne a znečistí nebo poškodí dobové textilie, to by byla katastrofa.“

Zapůjčili i mobiliář

Českokrumlovský zámek filmařům zapůjčil na natáčení i spoustu mobiliáře do Valtic a Kroměříže. „Tam cestovaly typově barokní stoly, židle, svícny. Po odvysílání jsme se s personálem těšili z toho, že jsme viděli tu náš stůl, tam naši sedací soupravu, a dohadovali jsme se, kdo toho zahlédl víc,“ směje se Pavel Slavko. „Pro mě osobně byla ovšem nejzajímavější iluminace, zapůjčili jsme na natáčení konstrukce a osvětlovací misky. Seriálová zahradní slavnost a zábavy na vídeňském dvoře byly osvětleny naším dobovým světelným vybavením, které vytváříme a ověřujeme na Festivalu komorní hudby.“

Barokní divadlo ve filmu

V roce 2011 v Barokním divadle na zámku Česká televize natáčela novodobou premiéru 250 let staré barokní operní komedie Dove é amore é gelosia (Kde je láska, je i žárlivost) od Giuseppa Scarlattiho.

O tři roky později, v roce 2014, a pod režijním vedením Ondřeje Havelky, vznikl filmový záznam Gluckovy opery Orfeus a Eurydika. Jeho hvězdou byl proslulý americký kontratenorista Bejun Mehta. Hudební doprovod obstaral český soubor Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem.