Hrdinou jeho autorského filmu je totiž Virgile Oldman, expertní znalec starožitností a obrazů, jemuž neunikne žádná vada na kráse. Když ho po telefonu osloví neznámá dívka s žádostí, aby uspořádal starobylou pozůstalost po rodičích, vyhoví jí. Věc má ale háček: Claire se vyhýbá osobnímu setkání, z každé schůzky vycouvá, v domě s ním mluví jen skrze malované dveře zamčeného pokoje. A tím vzbudí jeho zvědavost. Starý mládenec, který ve svých jemných „pracovních" rukavicích usedá i k obědu v restauraci a s výjimkou jediného přítele žije jako výstřední samotář, do jehož světa ženy nepronikly, se náhle zamiluje. Do dívčina hlasu, jejího tajemství, tušené krásy, jež mu zůstává skryta. Než ji, schován jako malý kluk, tajně spatří. A pak jí odkryje vše, co má: svou pozdní a galantní lásku, laskavou péči i největší chloubu a radost – rozsáhlou obrazárnu cenných portrétů žen doma v tajném trezoru.

Divácká lahůdka

Tornatoreho film je opravdovou diváckou lahůdkou, kde se střípky poetického a něžného příběhu o zvláštní komunikaci dvou osaměle žijících lidí skládají sympaticky pomalu, s rafinovaným tajemstvím rámovaným náladou starého rozlehlého domu plného soch, obrazů a podivných kousků mechanického stroje. Tichá setkání s neznámou ženou, jež provokují mužovu fantazii a poprvé v životě mu rozbuší srdce, jsou v ostrém kontrastu se záběry do hlučných aukčních síní. Zatímco v nich je Oldman jako doma a suverénně vládne vyvolávacím cenám, za Claiřinými dveřmi propadá neznámému vnitřnímu zmatku a bouři citů.

Každý detail tu má své místo a význam

V Tornatoreho filmu není nic náhodné, každý detail tu má své místo a význam. Ať je to krásná metafora jména hlavního hrdiny (Oldman-starý muž), sousoší objímajících se milenců, za nímž se Oldman ukrývá, aby tajně uviděl Claire, automaton, kterého z nalezených kousků skládá Virgilův mladý přítel nebo věta, jež osvětlí i titul filmu: „Jaké to je žít s ženou? Jako na aukci. Nikdy nevíte, jestli vaše nabídka bude ta nejvyšší." Svou roli tu má i záhadná trpasličí žena naproti přes ulici s geniální matematickou pamětí. Působivá je hra s významy slov originál a padělek - důvěrně známý pojem v Oldmanově přesném světě, kde jakýkoli podvrh odhalí, ale v citech jej neprohlédne…

Fantastický Geoffrey Rush

V Nejvyšší nabídce do sebe zkrátka vše zapadá a skvostně funguje jako celek: strhující hudba slovutného Ennia Morriconeho, kamera Fabia Zamariona, pečlivá výtvarná výprava, brilantní herecké výkony. Zejména fantastického Geoffreyho Rushe, jehož proměna ze strohého vědce v milujícího muže, kdy hraje každým pohledem a záchvěvem tváře, je diváckým zážitkem. Výteční jsou ale i Jim Sturgess jako Robert restaurující automaton a bělovlasý Donald Sutherland v roli Virgilova přítele. Pro české diváky je tu navíc dojemné symbolické finále v podniku mezi desítkami starých hodin, kde si zahrála i magie staré Prahy.

Tornatore předkládá krásně smutnou výpověď o nostalgii ke starým časům a kráse mnoha podob (umění i žen), i o potřebě silných citů. A také o pošetilosti, jíž někdy podléháme a jež nás nutí  uzavřít se do světa představ a čekání…